Vzdálený přístup k soudním jednáním a principy civilního procesu

Současná doba ukázala, že volání pro širší digitalizaci justice a potažmo i celé státní správy byla docela dobrým předvídáním budoucnosti. Každý den dnes můžeme sledovat naprosté zablokování nejen soudů, ale i dalších úřadů, u kterých občané běžně vyřizují své záležitosti.

soudce Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou

Budeme se muset po zkušenostech ze současné doby znovu zamyslet nad tím, do jaké míry má justice založená na principech datovaných ještě z dob starého mocnářství šanci obstát i budoucnu.

Je jasné, že toto téma by v podrobném rozboru vydalo na mnohostránkovou knihu a proto jen letmo zmíním několik otázek, které třeba povedou k diskuzi na dané téma.

Jedním z nástrojů, kterým by bylo možné dosáhnout dobrého chodu justice i za situace, kdy je z objektivních příčin vyloučena přítomnost účastníků ujednání, je možnost vzdáleného přístupu k soudnímu jednání nebo, zjednodušeně řečeno, videokonference. A to videokonference ke které by se účastníci, a právní zástupci připojovali ze svých soukromých zařízení.

Tato změna by mohla mít dopad na čtyři základní zásady občanského procesního práva. A to na zásadu ústnosti, písemnosti, přímosti a veřejnosti.

Zásada ústnosti znamená, že jako podklad rozhodnutí lze použít jen to, co bylo při jednání u soudu ústně předneseno. Lze tedy zajistit, aby každý z účastníků mohl přednést své skutkové a právní tvrzení přímo u jednání soudu, kterého by se však fyzicky neúčastnil? Samozřejmě, že to technicky možné je. Příkladem nám jsou videokonference mezi soudy či věznicemi či zdravotnickými zařízeními, které již zapustily své kořeny v rozhodování soudů. Je možné zajistit, aby každý z občanům měl možnost se takové videokonference účastnit? Takové řešení možné je. Skoro každý za občanů disponuje běžně dostupným prostředkem elektronické komunikace, počítačem počínaje a chytrým telefonem konče. Každé z těchto zařízení má možnost přenosu obrazu a zvuku. Technicky je tedy možné, aby se účastník připojil do virtuální jednací síně i za pomoci těchto prostředků.

Samostatnou otázkou je ověření totožnosti připojených účastníků. Dokázali bychom zajistit, aby se do jednací síně mohl připojit pouze skutečný účastník řízení, případně jeho zástupce? Jistě že ano. Pokud by účastník či zástupce preferoval virtuální jednací síň, obdržel by kód, chcete-li elektronický podpis, který by byl k tomuto soudnímu jednání soudem vygenerován a sdělen pouze účastníkovi. Pod tímto kódem by se pak účastník nejen přihlašoval k virtuálnímu jednání ale i činil veškerá podání ve věci.

Lze namítnout, že pokud by se takového kódu zmocnil někdo jiný, mohl by za účastníka činit jeho úkony, aniž by o tom dotčený účastník věděl. To je jistě vážný argument, ale zkusme se na tuto otázku podívat optikou dnešní doby. Jakou hodnotu má nečitelná parafa u strojem nadepsaného jména a příjmení oproti soudem generovanému kódu? Jste si jistí, že větší? A zjišťujeme-li totožnost přítomného účastníka podle občanského průkazu, v kolika případech porovnáváme podobu účastníka s fotografií či jiným způsobem, aby bylo jisté, že je osoba předkládající průkaz totožná s osobou k soudu předvolanou? Ostatně nové občanské průkazy jsou již vybaveny čipem, a i tato skutečnost může sehrát pozitivní roli u ověření vzdáleně se připojujícího účastníka.

Zásada písemnosti znamená, že všechny úkony účastníků a soudu se zaznamenávají do protokolu. Tato zásada byla snad i překonána novelou o.s.ř., která upřednostnila zvukový záznam jednání (viz § 40 odst. 1 osř. podle kterého se úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu). Při videokonferenci bude průběh celého jednání zaznamenán. Navíc protokolaci v průběhu videokonference nic nebrání. Nezapomínejme také na dnes již existující možnost přepisu mluveného slova.

Zásadou přímosti se rozumí, že soud je v přímém kontaktu s účastníky řízení. Ani tato zásada nevylučuje, že by tento osobní kontakt byl prováděn pomocí vzdáleného přístupu. Mám za to, že v dané věci se práva účastníků nesníží pouze tím, že budou přítomni jednání, byť se budou nacházet několik desítek či stovek kilometrů od sídla soudu. Koneckonců praxe prováděná v rámci videokonferencí ukázala, že tento způsob je možný a žádným způsobem zásadu přímosti neporušuje.

Zásadu veřejnosti tedy to, že každé jednání je až na výjimky veřejné, je možné zajistit například na webových stránkách soudu, kde bude průběh jednání kontinuálně přenášen. Chcete-li, můžeme mluvit o přímém přenosu. Pokud by kdokoliv měl zájem sledovat veřejné soudní líčení, může tak činit třeba po kliknutí na spisovou značku věci uvedené v přehledu jednání na stránkách soudu.

Je smutnou pravdou, že pokud by elektronizace justice proběhla dříve a smysluplným způsobem, poté jsme dnešního dne nemuseli řešit otázky odročování jednání, dezinfekci jednacích síní a obav účastníků, že se mohou v průběhu jednání nakazit nějakou nemocí. Doufejme, že současná krize bude silným katalyzátorem změn, na jejímž konci by byla moderní, rychlá a všem přístupná justice bez ohledu na to, jak daleko kdo od budovy soudu bydlí.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články