Články s tagem: konference

Jste firemní právník a sledujete právní trendy? Pak nezmeškejte letošní největší akci Unie podnikových právníků ČR. Ve čtvrtek 18. dubna pořádá konferenci Podnikový právník 2024. Právní prostor je jejím mediálním partnerem.

12. ročník kongresu Právní prostor se dnes rozběhl v Seči u Chrudimi. Účastníky čeká dvoudenní nabitý program, který odstartoval blok věnovaný pracovnímu právu.

Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Ve čtvrtém ze série rozhovorů se specialisty na pracovní právo, kteří vystoupí na dubnovém kongresu Právní prostor, pokládám otázky Antonínu Havlíkovi. S interním právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., ale také Právníkem roku 2012 v oboru pracovního práva či vedoucím pracovněprávní sekce Unie podnikových právníků, jsme probírali home office.

Pracovní právo zaznamenalo v posledních měsících celou řadu zásadních novinek, a zřejmě i proto mu bude na blížícím se kongresu Právní prostor věnována velká pozornost. Advokátka Tereza Erényi nám některé z těchto novinek přiblíží nejen v dubnu na Seči u Chrudimi, ale také v dnešním rozhovoru.

Advokátka Marie Janšová se po dvou letech vrací na kongres Právní prostor, který odstartuje přesně za čtyři týdny. Název dnešního rozhovoru přitom přesně kopíruje téma, se kterým expertka na pracovní právo na kongresu vystoupí.

Využití AI při poskytování právních služeb, změny v požadavcích na výstavbu a v povolování staveb, ale také odpověď na otázku, zda dohody o pracích mimo pracovní poměr přežijí rok 2024. Pracovní a stavební právo, ale také umělá inteligence v právu a aktuální novinky z justice budou tématy kongresu Právní prostor 2024.

CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy České republiky, vyhlašuje další kolo úspěšné soutěže studentů právnických fakult o nejlepší článek s právní tematikou.

Nahradí AI právníky? Nejen umělá inteligence a její vztah k právu budou tématem kongresu Právní prostor 2024. Čekají nás i příspěvky týkající se novinek v pracovním a stavebním právu a nesmějí chybět ani aktuální novinky z justice.

Obecný název prezentace „provozovatelé soustav v nové energetice“ bych ráda naplnila jedním tématem, které už tady dnes zaznělo, a to tématem nového subjektu Elektroenergetického datového centra, což je subjekt, který bude zaváděn právě zmiňovanou novelou LEX OZE II do energetického zákona.

Dá-li bůh a budu-li pozván, tak sem budu jezdit jako ústavní soudce ještě dva roky a vy mě budete sledovat jako živé přechodné ustanovení. To je taková zvláštní role, která mně doteď nedošla, ale já, jelikož jsem byl jmenován až jako těsně předposlední ústavní soudce z tzv. třetího Ústavního soudu, tak budu mít možnost pozorovat nejen odchody svých kolegů, z čehož už některé nastaly, ale hlavně budu mít možnost pozorovat jak výběr, tak doplňování Ústavního soudu. A moc se na to těším.

V advokacii působím už dlouho, stejně, jako jsem ženatý – tedy 23 let. Posledních 10 let jsem také usazeným evropským advokátem ve Vídni. Kromě toho jsem také přes 20 let soudní překladatel a tlumočník německého a českého jazyka. Ve svém příspěvku se proto budu snažit podělit o své zkušenosti z Rakouska a z Česka. Budu porovnávat některé instituty a jejich praktické uplatnění před českými a rakouskými soudy.

V roce 2022 se vyrojila ohromná smršť článků o tom, jaký je ve fotovoltaice v ČR obrovský boom. Ten objem instalací v České republice činil 290 MWp. To „p“ znamená megawatt „peak“, kterým se označuje instalovaný nominální výkon. A těch 290 MWp znamenalo meziroční nárůst instalovaného výkonu téměř pětinásobně. Bylo připojeno asi 33 000 elektráren, zažádáno bylo o 107 000 elektráren. A některé subjekty to zaskočilo, ten obrovský růst, problémy s kapacitou systému, lidí, procesy, sklady… Úžasně tedy rosteme. Rosteme?

V dnešním příspěvku se budu věnovat pouze dvěma typům smluv mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem, a sice smlouvám o dodávkách elektřiny nebo plynu a smlouvám o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Příspěvek se současně bude věnovat spíše těm změnám, které se odehrály v posledních dvou letech. Většina se týká zákazníků, kteří jsou spotřebiteli, ale ne všechny. Ukážeme si, jak to proběhlo.

Skutečně můžeme poslední opravdu převratnou dobu v justici nalézt v polovině devatenáctého století? Platí, že od té doby se vlastně vůbec nic významného v českém soudnictví nestalo?

Jak jsme na tom v obnovitelných zdrojích ve srovnání s ostatními státy EU? Jaké jsou legislativní právní drivery, které regulují rozvoj obnovitelných zdrojů na evropské úrovni, a jak k tomu přistupuje ČR?

Co jsou to vlastně konsenzuální způsoby vyřízení trestních věcí? Jsou to svým způsobem cizorodé prvky pro české trestní řízení, mají svůj původ v angloamerickém systému a postupně jsou zaváděny do českého trestního procesu, do trestního řádu.

EU zůstává regionální organizací disponující omezenou pravomocí v oblasti energetiky a je na místě položit si otázku, zda je nezbytné nadále trvat na nedotknutelnosti práva členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií.

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity uspořádal ve dnech 14. a 15. září 2023 již patnáctý ročník národní konference České právo a informační technologie. Co vše hýbe světem práva informačních technologií? Co nás čeká v blízké budoucnosti?

Energetický regulační úřad má v poslední době více než dost práce. Z jeho široké agendy bych se ráda zaměřila na dvě záležitosti, které jsou podle mého názoru zajímavé, jsou nové, nebývalé, možná až revoluční – a to co do věcné stránky, do materie, tak do právního uchopení. Musím říci, že leckdy i legislativní proces, který byl s nimi spojený, byl tak trošku revoluční, když mezirezortní připomínkové řízení probíhalo od pátku do neděle, v lepším případě do pondělí.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Komunitní energetika je trendem současné evropské energetické koncepce. Má své přínosy v ekonomické a sociální oblasti. Přináší výhody municipalitám i běžným občanům. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál. K tomu, aby tento potenciál mohl být naplňován je potřeba podniknout určité kroky ze strany státu. V dubnu 2023 byl vznesen návrh zásahu do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. lex OZE II. Jak se vyvíjí komunitní energetika v České republice a v zahraničí a jaká jsou rizika tohoto zásahu?

Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.