Články s tagem: Nejvyšší rada soudnictví

Jak jsem napsal již v minulém díle úvahy o Nejvyšší radě soudnictví v České republice, ze všech dříve uvedených důvodů jeví se mi být praktickým, aby Nejvyšší rada soudnictví v České republice měla 15 členů, z toho 9 soudců a 6 členů, kteří by byli z poloviny voleni Poslaneckou sněmovnou a z poloviny Senátem Parlamentu České republiky.

Po té, co jsem v první části úvahy přinesl určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí a ve druhé stručný přehled zahraniční úpravy, přichází řada na úvahu o Nejvyšší radě soudnictví v České republice a základní kontury její možné budoucí úpravy.

Radost z toho věru nemám. Před zhruba týdnem jsem tu komentoval výměnu na místě ministra spravedlnosti a povzdechl si, že pro justici je nejhorší právě časté střídání na čele resortu, protože reformy důležité pro občany této země se tím stále oddalují. A už je to tady zase.

Pro úvahy o možné budoucí změně našeho od mocnářství fungujícího modelu je vhodné zjistit, jak otázku správy soudnictví řeší jinde. V demokratických státech v Evropě jsou to v podstatě dva způsoby.

Pokud se shodneme, že není demokratického právního státu bez toho, že by ochranu práv a oprávněných zájmů jednotlivých členů společnosti chránila nezávislá soudní moc, pak musíme najít způsob, jak této nezávislosti dosáhnout. V našem geografickém prostoru je tato otázka poměrně podrobně teoreticky rozpracována, jsou k dispozici i praktické zkušenosti s jednotlivými úpravami. Je proto také možné najít určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí.

Co mají společného zapisovatelky na soudech a pokladní v supermarketech? Je česká justice paralyzovaná? Odpovědi nejen na tyto, ale i další otázky týkající se současného stavu českého soudnictví nám zodpověděla Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie.

Navazuji na svůj předchozí článek, ve kterém subjektivně a letmo komentuji „Bílou knihu“ ministra Roberta Pelikána, respektive její první díl „O soudcích“, ministrem zveřejněný v polovině prosince 2015.

Ve svém příspěvku bych vás chtěla seznámit s úkoly, které si Soudcovská unie vytyčila pro následující období. Nově zvolená Republiková rada o těchto otázkách dlouho diskutovala. Aktuální problémy soudů, soudnictví i soudců, včetně řešení koncepčních otázek, budou v každém případě v následujícím období ovlivněny naším záměrem prosadit změnu modelu správy soudů.

Můj příspěvek na loňském ročníku kongresu Právní prostor, Stále aktuální otázky justice a její správy, se týkal velmi podobného tématu, jako ten letošní. Když jsem si přečetl to, co jsem tehdy říkal, tak jsem měl chvíli pokušení to tady znovu přečíst, možná by to nikdo nepoznal (protože jste to všichni zapomněli), ale především - ono se vlastně od té doby nic nestalo.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková zaslala jmenovací dekret předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi, jenž byl jmenován předsedou odborné komise pro přípravu právní úpravy nového reprezentativního orgánu soudní moci – Nejvyšší rady soudnictví. V dopise ministryně Válková zároveň požádala, aby jí předseda Baxa do konce listopadu tohoto roku navrhl další členy komise, která bude mít status oficiálního poradního orgánu ministryně spravedlnosti podobně jako např. Komise pro nový trestní řád.