Články s tagem: občanský zákoník
Plná moc: Je opravdu nutné potvrzení o přijetí? Pohled na praxi českých soudů
Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.
Vylučuje § 1797 OZ opravdu podnikatele z ochrany před neúměrným zkrácením a lichvou?
V českém právním prostředí je notorietou, že podnikatel, jenž uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení, ani se nemůže dovolat neplatnosti lichevní smlouvy.
Správa majetku a veřejně prospěšný účel
V praxi jsou entity pro správu majetku čím dál častěji zřizovány za soukromým účelem. Je-li však v rámci správy majetku zřizována entita za veřejně prospěšným účelem, setkáváme se s jistými odlišnostmi oproti entitám, jejichž využití typicky spočívá v mezigeneračním předání majetku, zajištění rodiny do budoucna či např. zajištění kontinuálního chodu podnikatelských struktur do entity vložených v době jakékoliv nezpůsobilosti zakladatele.
Právní aspekty zrušení společenství vlastníků jednotek
Institut zrušení společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje specifickou oblast občanského práva, jejíž úprava je obsažena především v § 1215 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
Rozkaz k vyklizení nemovitosti ve světle legislativního procesu
Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.
Neobjednané plnění jako klamavá obchodní praktika: Právní a ekonomický pohled
V poslední době lze na českém trhu pozorovat znepokojivý trend, kdy někteří podnikatelé, zpravidla v oblasti zásilkového nebo internetového prodeje, zasílají spotřebitelům zboží, které si tito zákazníci výslovně neobjednali. Po doručení zásilky následuje požadavek na úhradu poštovného, balného či jiné související částky. V některých případech je tato výzva doprovázena hrozbou vymáhání, ať už právní cestou, nebo za pomoci inkasních agentur. Cílem tohoto článku je analyzovat uvedenou praktiku jak z hlediska právního rámce v České republice a Evropské unii, tak z pohledu její ekonomické motivace a důsledků.
Odpovědnost za škodu způsobenou stavební činností na sousední nemovitosti
Popraskané kachličky nebo klesající strop při rekonstrukci sousední bytové jednotky. Stavba podzemních garáží nebo bytového domu, která naruší statiku vedlejšího domu. Terénní úpravy na pozemku, které změní odtok dešťové vody a způsobí zatékání do suterénu sousedního domu.
Aktuální výklad vybraných aspektů zmaření provedení díla
O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“
Nebezpečnost zvířete jako předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu
Občanský zákoník zakotvuje skutkovou podstatu odpovědnosti za újmu způsobenou zvířetem v § 2933.
Stále aktuální téma staveb umístěných na cizích pozemcích
Je Vaše stavba či stavba, kterou chcete koupit na cizím pozemku. Jaká rizika toho mohou pro vlastníky staveb, případně zájemce o jejich koupi plynout?
Mezzanine – mezipatro na kapitálovém schodišti
Kapitálovou strukturu financování projektů lze přirovnat k pomyslnému schodišti, kde jednotlivé zdroje financování představují jednotlivá patra domu a umístění na vyšším podlaží značí výhodnější postavení.
Plnění na jiný než smluvně sjednaný účet a náhradního plnění složením do soudní úschovy
Je přípustná jednostranná změna místa plnění – bankovního účtu? Za jakých podmínek lze aplikovat náhradní plnění složením do soudní úschovy?
Judikát měsíce: právnická osoba a právo na odčinění nemajetkové újmy spočívající v zásahu do pověsti (Pl. ÚS 26/24 #1)
Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.
SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?
SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.
Právnické osoby se nově mohou domáhat zadostiučinění za zásah do dobré pověsti
Dobrá pověst právnické osoby jako chráněná hodnota: Ústavní soud otevírá cestu k náhradě nemajetkové újmy.
Online podvody
Podvody na internetu jsou stále častějším problémem, a proto je nezbytné vědět, jak rozpoznat podvodný e-shop, jaká práva má spotřebitel a jak postupovat v případě, že se stane obětí nekalého jednání. Právní rámec ochrany spotřebitele je upraven především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Smlouva o smlouvě budoucí a společné jmění manželů
Je to tak třikrát do roka, co se na advokátní kancelář obrací novomanželé s dotazem na ochranu svých budoucích investic. Většinou přichází s tím, že mají již vše ošetřené, nově budovanou nemovitost budou mít ve výlučném vlastnictví, protože mají podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí „jen na sebe“. Právníci developera údajně připraví kupní smlouvu „jen na ně“, takže tímto je to vyřešeno. A zhruba stejný počet klientů se obrátí na kancelář v době rozvodu s tím, že jim budoucí exmanžel/ka tvrdí, že jejich výlučný byt/dům „koupený“ před manželstvím (rozuměj podepsaná smlouva o smlouvě budoucí) je ve společném jmění manželů.
Velkorysost, která může zamávat s dědictvím: Jak může darování dědici za života ovlivnit dědické nároky?
Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.
Soud projedná první hromadnou žalobu, míří na výrobce dětského nábytku
Praha 14. března (ČTK) - Pražský městský soud bude projednávat vůbec první hromadnou žalobu v Česku. Připustil ji proti firmě Postýlkov, která podle dřívějších informací nedodala desítkám zákazníků objednaný a zaplacený dětský nábytek.
Ústavní soud: Střídavá péče nemusí být 50:50
Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.
Výživné na postižené dítě
V průběhu advokátní praxe se čas od času setkáváme s řešením případu úpravy péče, styku a výživného i na dítě trpící mentálním či fyzickým handicapem.
Judikát měsíce - smlouva o studiu jako smlouva spotřebitelská (nález ÚS, sp. zn. IV. ÚS 2093/24)
Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.
Pády na chodníku: získat vysoké odškodnění je výrazně obtížnější než dříve
Zatímco dříve byl proces odškodnění za úrazy na zledovatělém chodníku složitý, ale finální částka se pohybovala i ve stovkách tisíc korun, v poslední době se šance na zisk kompenzace snižuje.
Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – III.
Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?
Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – I.
V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?



