Články s tagem: ochrana oznamovatelů

Česká republika v implementaci unijních směrnic často zaostává. Není výjimečné, že návrhy zákonů, které mají za úkol implementovat směrnice Evropské unie, nejsou předloženy včas, případně se neúměrně protahuje jejich projednání v parlamentu.

Poslanecká sněmovna by v blízké budoucnosti měla začít projednávat návrh zákona ohledně ochrany oznamovatelů vybraných protiprávních jednání a trestných činů, tzv. whistleblowing.

Praha 23. listopadu (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Praha 13. září (ČTK) - Protikorupční organizace zkritizovaly novou podobu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který má tento měsíc projednat vláda. Podle nich hrozí, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů.

Vybraná témata související s chystanou českou právní úpravou ochrany oznamovatelů s přihlédnutím k legislativnímu vývoji.

Směrnice EU o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů) by měla být už brzy součástí také české legislativy. Parlament ji ale zřejmě transponuje prostřednictvím nového návrhu zákona, který působnost směrnice rozšiřuje.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

JUDr. Antonín Havlík, Ph.D., je právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., a také zprostředkovatelem a rozhodcem pro řešení kolektivních sporů podle zákona o kolektivním vyjednávání. Jako expert na pracovní právo vede v Unii podnikových právníků ČR sekci Pracovněprávní. V příslušné kategorii získal ocenění v anketě Právník roku 2012.

V souladu se Směrnicí i návrhem Zákona před Vámi stojí úkol v podobě vytvoření funkčního systému pro podávání a evidenci oznámení.

Termín 17. prosince 2021 pro implementaci tzv. whistleblowingové směrnice je právě dnes. Podle Směrnice soukromé subjekty s více než 50 zaměstnanci a většina veřejných subjektů budou muset zavést komunikační kanály a procesy pro interní oznamování protiprávního jednání.

Praha 16. prosince (ČTK) - Česká republika nestihla do svého práva včlenit evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Dvouletá lhůta uplynula v pátek, zákon ale Sněmovna dosud neschválila.

Zaměstnanci by se již nemuseli obávat ozvat se v případě, kdy zjistí, že se jejich zaměstnavatel dopouští protiprávního jednání. Toto jednání budou moci bezpečně oznámit prostřednictvím povinně zřizovaných vnitřních oznamovacích systémů.

„Je potřeba nastolit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou bát o svoji pověst či práci,“ říká v dnešním rozhovoru Sebastian Mach, advokát a partner advokátní kanceláře GHS Legal, k chystané právní úpravě ochrany oznamovatelů.

Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně.

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů (sněmovní tisk č. 1150) (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) má přinést do českého právního řádu řadu novinek v oblasti ochrany osob, které oznámí protiprávní jednání, o němž se dozví v souvislosti s pracovní činností.

Základem nové právní úpravy whistleblowingu, která je ve formě návrhu zákona o ochraně oznamovatelů aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně, má být vnitřní oznamovací systém.

Světový den whistleblowerů (World Whistlebowers Day) se slaví 23. června. Jeho cílem je zejména upozornit na problematiku whistleblowingu a roli whistleblowerů (oznamovatelů) v boji (nejen) proti korupci.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který transponuje tzv. směrnici o whistleblowingu byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Praha 1. února (ČTK) - Oznamovatelé protiprávní činnosti by se mohli dočkat ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň jim ale bude hrozit pokuta do 50.000 korun, pokud podají vědomě nepravdivé oznámení.

Česká republika se dlouhodobě úspěšně vyhýbala přímé zákonné úpravě problematiky whistleblowingu zejména z důvodu, že na ní nebyla politická ani celospolečenská shoda. [1] V převážné části české společnosti je na whistleblowing pohlíženo jako na něco negativního, a je zaměňován s konotacemi jako je udavač nebo práskač, tedy s pojmy, jenž mají úzkou spojitost s totalitními režimy působícími v minulosti na našem území.

Praha 11. července (ČTK) - Vláda schválila návrh ochrany oznamovatelů korupce. Zákaz postihu bude zakotven ve stávajících zákonech, mimo jiné v zákoníku práce nebo ve služebním zákoně. ČTK o tom informovala mluvčí ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Olga Jeřábková. Samostatný zákon ministr Dienstbier nepředloží, což už dříve kritizoval vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Babiš kvůli tomu před časem navrhl vlastní variantu ochrany oznamovatelů korupčního jednání (whistleblowerů) ve formě poslaneckého návrhu.

Na konci dubna 2016 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Dostojí zákon svému názvu?