Některé povinnosti pro ochranu oznamovatelů budou platit pro veřejnou správu

Praha 16. prosince (ČTK) - Česká republika nestihla do svého práva včlenit evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Dvouletá lhůta uplynula v pátek, zákon ale Sněmovna dosud neschválila.

Česká tisková kancelář
Světový den whistleblowerů
Foto: Pixabay

Po uplynutí lhůty však bude směrnice částečně účinná i bez zákona, upozornila v tiskové zprávě organizace Transparency International (TI). Část směrnice tak bude od soboty platit pro veřejnou správu, jejíž instituce musí například zřídit vnitřní oznamovací systémy. Podle Michala Pleskota z ministerstva spravedlnosti již řada povinných institucí oznamovací systémy zavedla.

"Přímý účinek evropské směrnice se v nynější podobě dotkne pouze specifického segmentu, a to veřejné správy. Dopadne tak na oznamování ve státních institucích, krajích a obcích s více než 10.000 obyvateli," uvedla TI. Podle ministerstva spravedlnosti se povinnost od soboty bude vztahovat i na další subjekty veřejného práva, na které evropská judikatura hledí jako na "odnože státu". Může jít například o veřejné a státní vysoké školy, zdravotnická zařízení, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví nebo obchodní společnosti s majetkovou účastí státu.

Podle TI panuje řada obav a nejasností z praxe, které by odstranila právě česká právní úprava. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů končící vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) v květnu podpořila tehdejší Sněmovna, schválen však nebyl. Mezi priority řadí schválení zákona i nová vláda Petra Fialy (ODS). TI vyzvala novou Sněmovnu, aby zákon o ochraně oznamovatelů přijala co nejdříve.

Podle TI by měli mít po nabytí účinnosti směrnice oznamovatelé ve veřejných institucích možnost domoct se ochrany, pokud by vůči nim bylo podniknuto odvetné opatření za to, že učinili oznámení týkající se ustanovení vycházejících z evropského práva. "Posuzování těchto případů může být právně komplikované a není jasné, jak to bude vymahatelné. I proto je nezbytné rychlé přijetí českého zákona, který překlene některé mezery a zajistí funkčnost oznamovacích systémů," doplnil právník organizace Jan Dupák.

Ministerstvo spravedlnosti už dříve vydalo pro úřady metodiku, v níž reaguje na blížící se nabytí účinnosti směrnice. Povinné subjekty podle ní musí například zavést vnitřní oznamovací systémy, musí také určit člověka, který bude odpovědný za přijímání oznámení a nakládání s ním.

Řada subjektů již podle ministerstva systémy zavedla. "U služebních úřadů bude tato povinnost plněna zejména modifikací oznamovacích kanálů a postupů, které již nyní musí být zavedeny podle nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu," uvedl dále Pleskot. U dalších subjektů jsou oznamovací systémy součástí stávajících procesů. "Dalším povinným subjektům dosud nastavit oznamovací systémy pomáháme," doplnil Pleskot.

Ministerstvo pak má na starosti zavedení externího oznamovacího systému, pomocí něhož budou moci podávat oznámení zaměstnanci soukromých společností. Povinnosti vyplývající ze směrnice by měly platit i pro soukromé organizace poté, co bude schválena česká právní úprava.

Evropská směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávní činnosti byla přijata v říjnu 2019. Jejím smyslem je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé, tzv. whistlebloweři, nebudou muset obávat jakékoliv sankce pro případ, že protiprávní jednání oznámí. V případě neimplementování směrnice může být členskému státu uložena  Soudním dvorem Evropské unie pokuta v rámci řízení pro porušení povinnosti plynoucí z práva EU, dodal Pleskot.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články