Přijetí zákona můžeme v podstatě brát za hotovou věc, vzhledem k tomu, že se jedná implementaci evropské směrnice. Zákon zavede nové povinnosti pro všechny zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci, případně i s méně, pokud je předmět činnosti zaměstnavatele specificky vyjmenován v zákoně (zejména finančnictví a pojišťovnictví). Transpoziční lhůta této směrnice uplynula již v prosinci loňského roku a od této doby musí zejména státní instituce a samospráva dodržovat povinnosti stanovené směrnicí, zejména zavést bezpečný vnitřní oznamovací systém. Praxe z jiných zemí EU ale ukazuje, že oznamovací systémy často nejsou efektivně využívány. Podívali jsme se proto na to, jaké jsou doposud zkušenosti s fungováním oznamovacích systémů dle nové legislativy.
Myšlenka chráněného oznamování protiprávního jednání bez postihů není ve státní správě nová, ale v trochu jiné podobě má fungovat již od roku 2015, kdy byla zavedena společně se služebním zákonem. Státní instituce byly a jsou povinny mít určenou osobu k příjímání oznámení, speciální e-mailovou adresu a fyzickou „schránku důvěry“ na pracovišti. Zaměstnanci mohou i anonymně oznamovat podezření ze spáchání protiprávního jednání jiným zaměstnancem, nadřízeným nebo jinou osobou při výkonu státní služby či veřejné funkce.
Nová legislativa cílí nejen na státní instituce, ale i na samosprávu a soukromé zaměstnavatele ve vybraných oborech bez rozlišení počtu zaměstnanců a zároveň na všechny s více než 50 zaměstnanci. Zejména bude třeba určit osobu, která bude přijímat oznámení a bude zprostředkovatelem komunikace mezi oznamovatelem a zaměstnavatelem. Mnoho velkých společností již má systém oznamování zaveden, nebude to tak pro ně úplná novinka. Budou muset jen zkontrolovat, zda stávající systém naplňuje nové zákonné požadavky. Pro státní instituce a samosprávu platí pravidla již od prosince loňského roku, pro ostatní subjekty se očekává zavedení povinností od 1. července 2023, respektive od 1. ledna 2024 pro ty s méně než 250 zaměstnanci. Kromě vnitřního oznamovacího systému již funguje i oznamování protiprávních jednání skrze Ministerstvo spravedlnosti.
Zjišťovali jsme, jak moc je oznamování dle původní legislativy a nově dle evropské směrnice využíváno na úrovni ministerstev a z odpovědí jsme byli poměrně překvapeni. Oznámení za půl roku fungování nového systému bylo přijato celkově méně, než je prstů na jedné ruce a ani oznámení dle původního systému ke služebnímu zákonu nebylo za sedm let fungování mnoho. Na většině ministerstvech bylo každoročně přijato do pěti oznámení. A i z těchto bylo za celou dobu fungování jako důvodných vyhodnoceno na většině ministerstev v průměru přibližně dvě a celkově bylo podáno pouze jedno trestní oznámení.
Co to vypovídá o fungování oznamovacích systémů na ministerstvech? Minimálně to, že obecně nejsou často využívány. Můžeme však pouze spekulovat nad důvody, proč tomu tak je. Optimista by řekl, že je to z důvodu, že k protiprávním jednáním na ministerstvech v podstatě nedochází. Naopak pesimista by se na to díval tak, že se zaměstnanci bojí poslat oznámení prošetřovali, který je zároveň jejich kolegou – mohlo by dojít k úniku informací o jeho identitě a mohl by si tím způsobit problémy v práci. Dalším důvodem sporadického využívání oznamovacích kanálů mohou být nastavená zákonná kritéria, kdy dochází nejprve ke zkoumání, zda oznámení splňuje formální náležitosti – tedy, že jej podala ta „správná“ osoba a směřuje proti „správnému“ protiprávnímu jednání. Dalším důvodem může být i to, že zaměstnanci nejsou dostatečně seznámeni s fungováním oznamovacích systémů.
Jak bude oznamování využíváno u soukromých subjektů, je otázkou. Ze zkušeností z okolních zemí, kde obdobná legislativa funguje již delší dobu, víme, že oznámení v chráněném režimu jsou spíše výjimečná. Na druhou stranu, zaměstnavatelé by s novým systémem mohli vyřešit i mnoho neefektivit, o nichž se nyní informace až k managementu nedostanou.
Diskuze k článku ()