Články s tagem: trestní právo procesní
Dohoda o vině a trestu ve světle účelu a základních zásad trestního řízení
Dohoda o vině a trestu je nejmladší a svým charakterem nejvýraznější forma odklonu v trestním řízení. Do českého právního řádu byla zavedena relativně nedávno v roce 2012, přičemž se možnosti jejího uplatnění výrazným způsobem rozšířily v roce 2020, když došlo k rozšíření její aplikace na zvlášť závažné zločiny.
Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o dovoláních v kauze IZIP, nařídil ÚS
Brno 21. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.
Obžalovaný Feri vs. ochrana osobních údajů v rámci veřejných jednání nalézacích soudů
Tento článek se věnuje problematice ochrany osobních údajů, které jsou zpřístupňovány v průběhu jednání soudů způsobem, který umožňuje veřejnosti přítomné v jednací síni, byť zprostředkovaně například televizním přenosem, se s těmito údaji seznámit.
Už je to dlouho, tak to zastavme! – krátká glosa k (ne)přiměřené délce trestního řízení
V článku se věnuji tématu zastavení trestního stíhání z důvodu jeho nepřiměřené délky, když výslovná úprava v trestním řádu chybí, ale judikatura závěry o zastavení trestního stíhání dovozuje.
Rozdílné pojetí škody v civilním a trestním řízení - část III.
Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody.
Rozdílné pojetí škody v civilním a trestním řízení - část II.
Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.
Rozdílné pojetí škody v civilním a trestním řízení - část I.
Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.
Úvaha trestního senátu o vývoji trhu s ojetými automobily
Častokrát se vedou v justici i v akademické obci debaty o vhodnosti i rizicích užší specializace soudců. Příznivci myšlenky specializace argumentují tím, že hlubší vhled do konkrétní problematiky přinese rychlejší a přesvědčivější rozhodnutí, odpůrci pak namítají, že úzkým výsekem právních a mezilidských vztahů soudce ztrácí potřebný nadhled a širší vnímání společenských problémů. Aniž bych měl ambici tímto článkem onu věčnou debatu posunout dále, předložím vám zajímavé odůvodnění rozhodnutí, dokládající snahu soudu pochopit, analyzovat a v tržním prostředí také předvídat vývoj ceny spotřebního zboží, v konkrétním případě automobilu.
Elektronické důkazy jako výzva pro trestní proces
Článek se věnuje problematice využití elektronických důkazů v rámci trestního řízení.
ÚS obdržel návrh na zrušení části zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Brno 8. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení části zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Podle Okresního soudu Praha-východ, který návrh podal, právní úprava v některých situacích diskriminuje děti mladší 15 let oproti mladistvým nebo dospělým pachatelům.
Šikanózní trestní oznámení: obrana a protiútok
Podávání trestních oznámení se někdy stává nástrojem konkurenčního boje, či prosté pomsty. Jak se takovému oznámení bránit, resp. jak učinit proti jeho původci efektivní odvetné kroky?
K otázce zásady procesní legality a oportunity v trestním řízení
Je stále zásada legality vůdčí zásadou? Co je a co není oportunita? Měla by oportunita platit v trestním řízení proti právnickým osobám, zatímco by pro trestní řízení vůči fyzickým osobám platila určující zásada procesní legality?
Účast obhájce při šetření znalce v trestním řízení
Znalecký posudek je častým důkazem v trestním řízení. Má však obhájce obviněného právo být přítomen při zkoumání znalce?
Protokol, protokolace
V poslední době otřásly důvěrou v trestní justici dva kontroverzní případy, kdy soudci úpravami přepisu nahraných záznamů z hlavního líčení dle některé ze stran posunuli význam řečeného. Nechci zde rozebírat ani jeden z příběhů, tím spíše, že v jednom jsem byl kárným žalobcem a o tom druhém naopak nevím o mnoho víc, než se objevilo v médiích, čili nic.
Rozhovor: Pavel Šámal - Po stopách trestního práva (nejen) procesního
Jaká je největší slabina současného trestního řádu? Dočkáme se v dohledné době nového trestněprávního procesního předpisu? Jakým směrem by se měl zákonodárce de lege ferenda vydat v souvislosti s odklony? Či co by si prof. Pavel Šámal přál u příležitosti kulatin, které počátkem roku oslavil trestní zákoník? To, a ještě mnohem více prozrazuje současný předseda Nejvyššího soudu v následujícím rozhovoru.
Můžu, nebo musím přijít k soudu?
Po desítky let byla obálka s modrým pruhem důvodem nervozity adresáta, označovala totiž ta nejdůležitější podání státních úřadů, která proto byla adresována do vlastních rukou. Po generace tradované rozlišení doručenek na bílou a modrou již odvál čas, o to více je pak třeba prostudovat nejen každou písemnost od soudu, ale i samotnou obálku s jejími „chlopněmi“.
Kolik času máme na přípravu?
Věta, kterou často slýchávám od studentů poté, co si vylosují otázky ke zkoušce. V tu chvíli již vědí, jakému tématu se budeme věnovat konkrétně a byť jenom pár minut na rozmyšlenou může významným způsobem ovlivnit jejich výkon při vlastním zkoušení. Stejně tak je tomu u soudního stadia trestního řízení, kdy se účastníci dozvědí datum soudního procesu, nejčastěji hlavního líčení, jemuž se právě hodlám věnovat v tomto článku.



