Články s tagem: ústavní soud

Brno 16. prosince (ČTK) - Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru odkládaly placení nájmů bytů a nebytových prostor.

Brno 3. prosince (ČTK) - Uvolnění zastupitelé, kteří jsou zároveň členy Poslanecké sněmovny, Senátu či vlády, budou nadále brát odměny nižší o 60 procent. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí obecního zřízení, krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze. Právní úprava podle soudu není protiústavní. Nález je dostupný na webu soudu, veřejné vyhlášení se kvůli nouzovému stavu nekonalo.

Brno/Praha 18. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Sběr dat podle soudu sleduje legitimní cíl v podobě ochrany zdraví. Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Nález je dostupný na webu soudu.

Autor se již tématu České advokátní komory (dále „Komora“ nebo „ČAK“) věnoval ve svém předchozím článku, kdy pojednával o vzniku Komory v té podobě, ve které existuje dnes. V tomto článku budou popsány základní charakteristické znaky, které mají profesní komory, tak jak je definoval Ústavní soud.

Brno 16. října (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) podobně jako na jaře dostává návrhy na zrušení některých opatření proti šíření koronaviru. Část podnětů přišla z okruhu advokátní kanceláře Davida Záhumenského. Na soud se ale obrátila také třeba skupina senátorů, a to kvůli omezení mší, zjistila ČTK z takzvaného přehledu plenárních věcí, který nyní zahrnuje čtyři nové koronavirové podněty. Na jaře jich soud odmítl desítky.

Brno 16. října (ČTK) - Okresní soud v Chrudimi navrhl ústavním soudcům, aby zrušili část trestního zákoníku, podstatnou pro kriminalizaci uživatelského pěstování konopí a přechovávání marihuany. Konkrétně jde o slovní spojení "větší než malé". Zákoník formulaci opakovaně používá pro bližší určení množství, za které hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.

Neexistuje právo žalobce ukončit soudní spor v okamžiku, kdy je to pro něj maximálně výhodné.

Při rozhodování o přiznání nákladů řízení se nelze omezit na posouzení toho, zda dotyčný setrval na svém právním názoru.

Brno 14. července (ČTK) - Nároky příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění za nezákonné rozhodnutí budou řešit soudy, nikoliv jejich nadřízení. Přinášelo by to riziko systémové podjatosti. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil rozhodnutí zvláštního senátu, který se zabývá kompetenčními spory.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhovělo návrhu Krajského soudu v Praze a zrušilo ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu ze dne 4. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 15/19 vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „Škodou nikoliv nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč“. Ve zbytku byl návrh odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Brno 15. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) už odmítl nebo odložil více než 70 podnětů proti opatřením vlády, případně ministerstev v době šíření nového typu koronaviru. Zbývají tři dosud neuzavřená řízení, vyplývá z přehledu takzvaných plenárních věcí na webu soudu.

Uznání dluhu bylo podle starého občanského zákoníku děsivě formalistickým institutem. Nám se však podařilo u Ústavního soudu i v tomto případě prosadit autonomii vůle.

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Jihočeského kraje, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) vyhověl ústavní stížnosti obce Lednice a jejího zastupitelstva a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo obce Lednice na samosprávu a její právo na soudní ochranu.

K včasné úhradě soudního poplatku kolkem postačí kolky v příslušné lhůtě předat k poštovní přepravě.

Hlavní otázku celého regulativního rámce přímého státního financování politických stran lze spatřovat v tom, kde se politické strany nacházejí na škále veřejné – soukromé organizace/subjekty. Jakkoliv je státní financování politických stran výsledkem autoritativní tvorby práva – legislativní právotvorby, otázkou zůstává, nakolik je přímé státní financování typově vybraného subjektu soukromého práva (tj. politických stran a hnutí) legitimní.

Hlavní otázku celého regulativního rámce přímého státního financování politických stran lze spatřovat v tom, kde se politické strany nacházejí na škále veřejné – soukromé organizace/subjekty. Jakkoliv je státní financování politických stran výsledkem autoritativní tvorby práva – legislativní právotvorby, otázkou zůstává, nakolik je přímé státní financování typově vybraného subjektu soukromého práva (tj. politických stran a hnutí) legitimní.

Ústavní soud zrušil část přechodného ustanovení (§ 112 odst. 2 věta první) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Odpovědnost za přestupky spáchané před účinností zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dosud pravomocně nerozhodnuté, tedy i nadále zaniká po dvou letech v souladu s předchozí právní úpravou zákona o přestupcích.

Praha 3. května (ČTK) - Posílení protiepidemických pravomocí ministerstva zdravotnictví si podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského zasluhuje řádné, nikoli zrychlené projednání. Rychetský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Vláda má návrh zákona projednat v pondělí a prosadit v Parlamentu ještě za stavu nouze, který končí 17. května.

Praha 28. dubna (ČTK) - Nouzový stav a s ním i hlavní vládní omezení proti šíření nového koronaviru mohou trvat zatím do neděle 17. května. S prodloužením stavu nouze souhlasila Sněmovna podle návrhu poslanců KSČM, kteří v dolní komoře tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vláda v pondělí dostane na stůl novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné na koronavirus lépe reagovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Ústavní soud oznámil, že odmítl dvě z 11 stížností proti usnesením vlády kvůli koronaviru.

Brno 28. dubna (ČTK) - Zákon o významné tržní síle zůstává v platnosti, Ústavní soud (ÚS) zrušil jen jedno ustanovení. Zákon chrání dodavatele potravin před nekalými praktikami obchodních řetězců. Zrušení celého zákona, případně některých jeho částí, navrhly soudu dvě skupiny senátorů, kteří normu označili za diskriminační. Neplní podle nich svůj účel.

Brno 1. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel další dvě stížnosti na vládní opatření proti šíření koronaviru. Jedna směřuje proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti povinnému nošení roušek nebo jiné alternativní ochrany nosu a úst. Druhý podnět zpochybňuje zákaz přeshraničního cestování. Celkem tak už soud obdržel nejméně pět podnětů proti vládním opatřením, zjistila ČTK z webového přehledu takzvaných plenárních věcí.

V minulých dnech došlo prostřednictvím mediálních služeb ke zveřejnění informací o tom, že velké procento osob nedodržuje nařízenou karanténu, ačkoliv je k tomu ze zákona povinno. Data byla získána mimo jiné z údajů o platbách bankovními kartami osob. Tato informace nasvědčuje závěru o lidské nezodpovědnosti, která je v současné době jedním z faktorů ohrožujících úspěšný boj s šířením onemocnění COVID-19.