Články s tagem: zákoník práce

Práce na brigádu má svoje pravidla. Jak se připravit, aby zaměstnání brigádníků bylo právně v pořádku?

Praha 30. září (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 1 přiřkl bývalému olomouckému doručovateli Petru Hradilovi odškodnění za to, že pobíral nižší mzdu než jeho pražský kolega na stejné pracovní pozici. Česká pošta mu má vyplatit 101.000 korun s úroky.

Rok 2024 by se v pracovněprávním kontextu dal označit jako „rok novel“. Změn, které v tomto roce v rámci pracovněprávní oblasti vešly v účinnost, byly přijaty, nebo jejichž návrhy se nyní v rámci legislativního procesu projednávají, je nespočet.

Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.

V dnešní digitální éře, kdy je pracovní výkon úzce spjatý s používáním výpočetní techniky, se zaměstnavatelé stále více zabývají otázkou, jak účinně kontrolovat a monitorovat využívání firemních IT zdrojů zaměstnanci. Tento článek nabízí náhled na nejlepší postupy, které zajistí nejen efektivní sledování, ale také dodržení zákonných norem.

Praha 2. září (ČTK) - Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu.

Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.

Neuběhlo sotva ani pár měsíců od účinnosti poslední části významné novely zákoníku práce a vláda přišla s dalšími návrhy zasahujícími do pracovněprávní sféry. Připravili jsme si proto pro Vás článek, ve kterém se zaměříme na nedávno schválenou transpoziční novelu zákoníku práce, k jejíž účinnosti dochází v její většině k 1. 8. 2024. Některá ustanovení týkající se samorozvrhování směn zaměstnancem pak nabydou účinnosti k 1. 1. 2025.

Praha 20. srpna (ČTK) - Dnešek je poslední termín, do kdy musí zaměstnavatelé nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) údaje o zaměstnancích pracujících na dohodu, a to za měsíc červenec.

Od loňského podzimu přicházejí velmi dynamické změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. První výrazné změny nabyly účinnosti od 1. 10. 2023, kdy došlo k významnému posílení postavení dohodářů. Letos v lednu následovalo zakotvení práva na dovolenou. Tímto však novinky týkající se dohod nekončí. V tomto článku Vám přinášíme přehled dalších změn, které postupně nabývají účinnosti od 1. 7. 2024.

Praha 18. července (ČTK) - Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s prezidentem Petrem Pavlem hovořili o novele zákoníku práce, připravované revizi dávek a dalším postupu v projednávání a schvalování důchodové reformy.

Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?

Přinášíme nejnovější informace, které se týkají aktuální situace ohledně dohod o provedení práce. Konkrétně o změně týkající se založení účasti na nemocenském (a tudíž i důchodovém) pojištění a o souvisejících administrativních povinnostech.

Zaměstnavatel i zaměstnanec mají právo obrátit se na soud v případě, že se domnívají, že pracovní poměr byl ukončen neplatně.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.

Součástí novely zákoníku práce, kterou plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jsou opatření na podporu rodičů s malými dětmi. Tyto změny mají za cíl usnadnit rodičům návrat do práce a umožnit flexibilnější čerpání rodičovské dovolené.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.

Od září 2022 se objevilo téma propojující nový občanský zákoník, zákoník práce, mezinárodní právo a veřejné právo.

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Můj příspěvek bude o práci na dálku, dnes hojně využívaném institutu. Jeho cílem není jen vyložit současnou úpravu, ale podívat se i na její vývoj, protože současná úprava není konečná, a bude se zcela jistě vyvíjet legislativně i, a to především, interpretačně. A jak všichni víme, vývoj interpretací je někdy daleko dynamičtější, než vývoj textu zákona.