Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.
V české právní nauce i praxi se objevuje tendence asociovat svěřenský fond s fundačními strukturami a při výkladu otázek týkajících se fungování svěřenského fondu se obracet k pravidlům občanského zákoníku použitelným pro nadace a nadační fondy.
Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnout mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).
Zjednodušení a urychlení soudních řízení, širší prostor pro dohodu rodičů a větší ochrana zájmů dítěte. To jsou základní cíle novely občanského zákoníku v oblasti rodinného práva, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026.
Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.
Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela rodinného práva, která přináší významné změny v rozhodování o péči o dítě. Pojďme se podívat na hmotněprávní aspekty nové úpravy, zejména na opuštění dosavadních forem péče a novou koncepci rozdělení péče mezi rodiče a shrnout základní principy novely.
Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.
Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.
Velká novela rodinného práva účinná od 1. 1. 2026 přinese řadu změn, jejichž cílem má být zefektivnění řízení v rodinných věcech. Jednou z novinek je výslovné umožnění postoupení splatné pohledávky na výživném, zakotvené v novém § 921a občanského zákoníku.
Půjčování nářadí a specializovaných přístrojů je dnes běžnou službou, která však zároveň podléhá jasným pravidlům občanského zákoníku. Právní vztahy mezi půjčovnami a zákazníky se odvíjejí zejména od úpravy nájmu a výpůjčky, přičemž klíčová je odpovědnost za škodu a dodržení pokynů poskytovatele. Rostoucí obliba těchto služeb tak vyvolává i důraz na přesné smluvní podmínky a prevenci rizik.