Evropský Jednotný Patent se blíží
Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování vstoupil v platnost 19. ledna 2022. Nyní mohou začít závěrečné přípravy na Jednotný patentový soud a Jednotný patent.
Tento článek navazuje na loňský text Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní.
Poté, co německá vláda v září 2021 ratifikovala Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování a Rakousko dne 18. ledna 2022 rovněž uložilo svou ratifikační listinu, vstoupil Protokol v platnost dne 19. ledna 2022.
Jedná se o vrchol dlouhodobého úsilí o vytvoření jednotného patentového systému v celé EU a zároveň o základní kámen pro uplatňování jednotného patentu a vznik Jednotného patentového soudu.
Očekává se, že Jednotný patentový soud zahájí činnost ve druhé polovině roku 2022, jakmile budou jmenováni jeho soudci a přijat jeho jednací řád. Tím pak dojde k přesunu jurisdikce pro jednotné patenty na Jednotný patentový soud.
V budoucnu bude stačit jediná patentová přihláška, aby byl Jednotný patent platný až v 25 členských státech EU. Jednotný patentový soud s hlavním sídlem v Lucemburku bude jako mezinárodní soud odpovědný za žaloby pro porušení a neplatnost týkající se Jednotných patentů udělených Evropským patentovým úřadem a bude chránit jejich dodržování napříč hranicemi v rámci EU. Majitelé patentů tak budou moci v budoucnu vymáhat své Jednotné patenty s přeshraniční účinností u jediného soudu.
K historii:
Na reformě evropského patentového práva pracovala EU již dlouho. Od roku 2013 existuje dohoda většiny členských států EU o evropském Jednotném patentu. Ten však zatím nemohl vstoupit v platnost kvůli chybějícímu souhlasu Německa, jednoho ze tří členských států s největším objemem patentů.
V roce 2020 německý Spolkový ústavní soud prohlásil příslušný zákon za neplatný, protože chyběla potřebná dvoutřetinová většina všech poslanců německého Spolkového sněmu. V důsledku toho byl zákon na konci roku 2020 přijat znovu ve stejném znění.
Před přelomem roku 2020/21 byly u Spolkového ústavního soudu podány dvě ústavní stížnosti s předběžnými opatřeními. V září 2021 Spolkový ústavní soud rozhodl, že Dohoda o jednotném patentovém soudu „neupravuje vztah mezi unijním právem a vnitrostátním ústavním právem nad rámec stávajícího stavu“, a že tedy není napadnutelná. Tímto rozhodnutím se Německu definitivně otevřela cesta k ratifikaci Dohody, a tedy k její aplikaci v celé EU.
Zdroj: www.epo.org
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



