Evropský Jednotný Patent se blíží
Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování vstoupil v platnost 19. ledna 2022. Nyní mohou začít závěrečné přípravy na Jednotný patentový soud a Jednotný patent.
Tento článek navazuje na loňský text Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní.
Poté, co německá vláda v září 2021 ratifikovala Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování a Rakousko dne 18. ledna 2022 rovněž uložilo svou ratifikační listinu, vstoupil Protokol v platnost dne 19. ledna 2022.
Jedná se o vrchol dlouhodobého úsilí o vytvoření jednotného patentového systému v celé EU a zároveň o základní kámen pro uplatňování jednotného patentu a vznik Jednotného patentového soudu.
Očekává se, že Jednotný patentový soud zahájí činnost ve druhé polovině roku 2022, jakmile budou jmenováni jeho soudci a přijat jeho jednací řád. Tím pak dojde k přesunu jurisdikce pro jednotné patenty na Jednotný patentový soud.
V budoucnu bude stačit jediná patentová přihláška, aby byl Jednotný patent platný až v 25 členských státech EU. Jednotný patentový soud s hlavním sídlem v Lucemburku bude jako mezinárodní soud odpovědný za žaloby pro porušení a neplatnost týkající se Jednotných patentů udělených Evropským patentovým úřadem a bude chránit jejich dodržování napříč hranicemi v rámci EU. Majitelé patentů tak budou moci v budoucnu vymáhat své Jednotné patenty s přeshraniční účinností u jediného soudu.
K historii:
Na reformě evropského patentového práva pracovala EU již dlouho. Od roku 2013 existuje dohoda většiny členských států EU o evropském Jednotném patentu. Ten však zatím nemohl vstoupit v platnost kvůli chybějícímu souhlasu Německa, jednoho ze tří členských států s největším objemem patentů.
V roce 2020 německý Spolkový ústavní soud prohlásil příslušný zákon za neplatný, protože chyběla potřebná dvoutřetinová většina všech poslanců německého Spolkového sněmu. V důsledku toho byl zákon na konci roku 2020 přijat znovu ve stejném znění.
Před přelomem roku 2020/21 byly u Spolkového ústavního soudu podány dvě ústavní stížnosti s předběžnými opatřeními. V září 2021 Spolkový ústavní soud rozhodl, že Dohoda o jednotném patentovém soudu „neupravuje vztah mezi unijním právem a vnitrostátním ústavním právem nad rámec stávajícího stavu“, a že tedy není napadnutelná. Tímto rozhodnutím se Německu definitivně otevřela cesta k ratifikaci Dohody, a tedy k její aplikaci v celé EU.
Zdroj: www.epo.org
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
