Evropský Jednotný Patent se blíží
Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování vstoupil v platnost 19. ledna 2022. Nyní mohou začít závěrečné přípravy na Jednotný patentový soud a Jednotný patent.
Tento článek navazuje na loňský text Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní.
Poté, co německá vláda v září 2021 ratifikovala Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování a Rakousko dne 18. ledna 2022 rovněž uložilo svou ratifikační listinu, vstoupil Protokol v platnost dne 19. ledna 2022.
Jedná se o vrchol dlouhodobého úsilí o vytvoření jednotného patentového systému v celé EU a zároveň o základní kámen pro uplatňování jednotného patentu a vznik Jednotného patentového soudu.
Očekává se, že Jednotný patentový soud zahájí činnost ve druhé polovině roku 2022, jakmile budou jmenováni jeho soudci a přijat jeho jednací řád. Tím pak dojde k přesunu jurisdikce pro jednotné patenty na Jednotný patentový soud.
V budoucnu bude stačit jediná patentová přihláška, aby byl Jednotný patent platný až v 25 členských státech EU. Jednotný patentový soud s hlavním sídlem v Lucemburku bude jako mezinárodní soud odpovědný za žaloby pro porušení a neplatnost týkající se Jednotných patentů udělených Evropským patentovým úřadem a bude chránit jejich dodržování napříč hranicemi v rámci EU. Majitelé patentů tak budou moci v budoucnu vymáhat své Jednotné patenty s přeshraniční účinností u jediného soudu.
K historii:
Na reformě evropského patentového práva pracovala EU již dlouho. Od roku 2013 existuje dohoda většiny členských států EU o evropském Jednotném patentu. Ten však zatím nemohl vstoupit v platnost kvůli chybějícímu souhlasu Německa, jednoho ze tří členských států s největším objemem patentů.
V roce 2020 německý Spolkový ústavní soud prohlásil příslušný zákon za neplatný, protože chyběla potřebná dvoutřetinová většina všech poslanců německého Spolkového sněmu. V důsledku toho byl zákon na konci roku 2020 přijat znovu ve stejném znění.
Před přelomem roku 2020/21 byly u Spolkového ústavního soudu podány dvě ústavní stížnosti s předběžnými opatřeními. V září 2021 Spolkový ústavní soud rozhodl, že Dohoda o jednotném patentovém soudu „neupravuje vztah mezi unijním právem a vnitrostátním ústavním právem nad rámec stávajícího stavu“, a že tedy není napadnutelná. Tímto rozhodnutím se Německu definitivně otevřela cesta k ratifikaci Dohody, a tedy k její aplikaci v celé EU.
Zdroj: www.epo.org
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




