Evropský Jednotný Patent se blíží
Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování vstoupil v platnost 19. ledna 2022. Nyní mohou začít závěrečné přípravy na Jednotný patentový soud a Jednotný patent.
Tento článek navazuje na loňský text Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní.
Poté, co německá vláda v září 2021 ratifikovala Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování a Rakousko dne 18. ledna 2022 rovněž uložilo svou ratifikační listinu, vstoupil Protokol v platnost dne 19. ledna 2022.
Jedná se o vrchol dlouhodobého úsilí o vytvoření jednotného patentového systému v celé EU a zároveň o základní kámen pro uplatňování jednotného patentu a vznik Jednotného patentového soudu.
Očekává se, že Jednotný patentový soud zahájí činnost ve druhé polovině roku 2022, jakmile budou jmenováni jeho soudci a přijat jeho jednací řád. Tím pak dojde k přesunu jurisdikce pro jednotné patenty na Jednotný patentový soud.
V budoucnu bude stačit jediná patentová přihláška, aby byl Jednotný patent platný až v 25 členských státech EU. Jednotný patentový soud s hlavním sídlem v Lucemburku bude jako mezinárodní soud odpovědný za žaloby pro porušení a neplatnost týkající se Jednotných patentů udělených Evropským patentovým úřadem a bude chránit jejich dodržování napříč hranicemi v rámci EU. Majitelé patentů tak budou moci v budoucnu vymáhat své Jednotné patenty s přeshraniční účinností u jediného soudu.
K historii:
Na reformě evropského patentového práva pracovala EU již dlouho. Od roku 2013 existuje dohoda většiny členských států EU o evropském Jednotném patentu. Ten však zatím nemohl vstoupit v platnost kvůli chybějícímu souhlasu Německa, jednoho ze tří členských států s největším objemem patentů.
V roce 2020 německý Spolkový ústavní soud prohlásil příslušný zákon za neplatný, protože chyběla potřebná dvoutřetinová většina všech poslanců německého Spolkového sněmu. V důsledku toho byl zákon na konci roku 2020 přijat znovu ve stejném znění.
Před přelomem roku 2020/21 byly u Spolkového ústavního soudu podány dvě ústavní stížnosti s předběžnými opatřeními. V září 2021 Spolkový ústavní soud rozhodl, že Dohoda o jednotném patentovém soudu „neupravuje vztah mezi unijním právem a vnitrostátním ústavním právem nad rámec stávajícího stavu“, a že tedy není napadnutelná. Tímto rozhodnutím se Německu definitivně otevřela cesta k ratifikaci Dohody, a tedy k její aplikaci v celé EU.
Zdroj: www.epo.org
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




