Návrh směrnice o zelených tvrzeních aneb jak EU bojuje proti greenwashingu
Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.
Evropská komise vydala 22. března 2023 návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (tzv. green claims). Cílem návrhu je eliminovat nekalé obchodní praktiky využívající zavádějící tvrzení, ale také chránit spotřebitele a životní prostředí současně.
Co je greenwashing?
„Fast fashion“ značky propagující recyklaci materiálů k dosažení udržitelnosti, energetické společnosti vyzdvihující fosilní paliva jako cestu k obnovitelné energii nebo dopravní společnosti využívající uhlíkové kompenzace ke kompenzaci vlastních emisí. To všechno jsou příklady greenwashingu z každodenního života. O co tedy jde?
Greenwashing označuje chování, jehož cílem je šířit dezinformace k vyvolání dojmu, že jsou výrobky či společnosti environmentálně odpovědné. Jde tedy o formu marketingu, která se snaží přesvědčit veřejnost (resp. potenciální zákazníky) o tom, že jsou produkty podnikatele šetrné k životnímu prostředí. Greenwashing se stává čím dál více rozšířenou praktikou v Evropské unii vzhledem k výraznému trendu, jímž udržitelnost v posledních letech je.
Přestože je greenwashing poměrně širokým pojmem, rozeznáváme i jeho konkrétnější formy. Těmi jsou například tzv. greencrowding (snaha „schovat se v davu“), greenlighting (vyzdvihování ekologického přínosu k odvrácení pozornosti od environmentálně škodlivých aktivit), greenshifting (přenášení viny na spotřebitele), greenlabeling (označování výrobků za ekologické, přestože nejsou), greenrising [pravidelné změny cílů udržitelnosti podle průběžně (ne)dosahovaných výsledků] nebo greenhushing (cílené skrývání některých informací).
Evropská unie se proti zmíněným nekalým obchodním praktikám v oblasti ochrany životního prostředí rozhodla bojovat prostřednictvím nové směrnice, která určuje nové povinnosti.
Co na to nový návrh směrnice?
Návrh směrnice míří na výslovná environmentální tvrzení v textové podobě nebo ta, která jsou součástí ekologického štítku, resp. podobného označení nebo certifikace (to znamená jakéhokoliv certifikátu, označení nebo štítku, který garantuje ekologické nebo jinak udržitelné vlastnosti daného produktu). K tomu návrh směrnice vymezuje tři další podmínky působnosti, a to:
- výrobce tvrdí environmentální informace spotřebitelům dobrovolně;
- tvrzení se týkají dopadů na životní prostředí, aspekty nebo účinky produktů či přístupu samotných výrobců k ochraně životního prostředí;
- konkrétní tvrzení dosud nejsou upravena jinými pravidly Evropské unie.
Jakmile podnikatel, resp. jeho výrobky, kumulativně splní vymezené podmínky, je vázán povinnostmi stanovenými v návrhu směrnice.
K zajištění spolehlivých, srovnatelných a ověřitelných environmentálních tvrzení tedy návrh směrnice upravuje:
- jasná kritéria, na základě kterých budou výrobci prokazovat svá environmentální tvrzení, štítky a podobná označení;
- jednotný způsob kontroly, kterou bude provádět akreditovaný a nezávislý ověřovatel;
- nová pravidla pro správu a povolování environmentálních tvrzení a jiných označení pro zajištění jejich věrohodnosti, transparentnosti a spolehlivosti.
Sankce za porušení povinností návrh směrnice ponechává na uvážení samotných členských států. Uvádí však alespoň typy sankcí, které mají vnitrostátní orgány využívat, a kritéria, podle kterých se při určování sankcí mají řídit. Podnikatel tak může být pokutován, zbaven příjmů plynoucích z výrobků prodávaných na základě greenwashingu nebo dočasně vyloučen z účasti na veřejných zakázkách a veřejném financování (např. získávání grantů či dotací). Zmíněnými kritérii jsou pak např. délka a závažnost porušování, úmyslné či nedbalostní jednání nebo předešlá porušení povinností daným podnikatelem.
Jak a komu může návrh směrnice pomoci?
Návrh má za cíl chránit zejména spotřebitele a životní prostředí. Evropská komise věří, že díky spolehlivým, ověřitelným a srovnatelným environmentálním tvrzením zajistí, že se spotřebitelé o případném nákupu dotčených produktů budou moci rozhodovat informovaně. Kromě toho směrnice konkretizuje směrnici EU o nekalých obchodních praktikách a zároveň doplňuje loňské změny o posílení postavení spotřebitelů při ekologickém přechodu. To má přispět k vytvoření efektivního oběhového hospodářství v Evropské unii a pomoci k rovným soutěžním podmínkám na vnitřním trhu s ohledem na environmentální aspekty výrobků.
Závěr
Návrh směrnice je nyní v rukou Evropského parlamentu a Rady. Očekává se, že návrh bude přijat, avšak kdy a v jakém doslovném znění zatím zůstává otázkou. V KROUPAHELÁN věříme, že greenwashingu brzy nadobro odzvoní.
Kde hledat více informací
Návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on substantiation and communication of explicit environmental claims (Green Claims Directive).
Návrh směrnice o posílení postavení spotřebitelů při ekologickém přechodu (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on amending Directives 2005/29/EC and 2011/83/EU as regards empowering consumers for the green transition through better protection against unfair practices and better information)
Směrnice EP a Rady o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES)
Další články
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.




