Dobrá zpráva pro podnikatele: v případě online služeb běží jen jedna lhůta pro odstoupení od smlouvy
Téměř každý ví, že při obchodech uskutečněných online může spotřebitel odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. Při správném poučení musí k odstoupení dojít do 14 dnů.
Jak ale běží tato lhůta v případě, že si pořídíte online předplatné, které je na prvních 30 dnů zdarma? Běží tato lhůta od okamžiku pořízení předplatného, nebo až od začátku zpoplatněného období?
Na tuto otázku nám nedávno odpověděl Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 5. října 2023 ve věci C-565/22.
O co šlo?
Rakouská vzdělávací platforma Sofatutor nabízela 30denní bezplatné období, během kterého bylo možné odběr jejich služeb kdykoli zdarma ukončit. Po skončení této zkušební doby již musel spotřebitel za další pokračování v odběru služby platit.
Rakouský spolek na ochranu spotřebitelů (který v daném případě podával žalobu), tvrdil, že lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet až dnem, kdy se odběr stává zpoplatněným. V opačném případě by bylo právo na odstoupení od smlouvy neúčinné – během zkušebního období je totiž podle spolku právo na odstoupení od smlouvy k ničemu, neboť v tomto období lze odběr kdykoli zrušit.
Jak to viděl ESD?
Soud to však vyhodnotil jinak.[1] Lhůta pro odstoupení od smlouvy tak v těchto případech běží už od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel už v té době dostatečně poučen o tom, že po bezplatném počátečním období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude jeho cena.[2] Pouze v případě, že by tato informace nebyla poskytnuta nebo nebyla poskytnuta srozumitelným způsobem, by lhůta pro odstoupení začala běžet teprve v okamžiku vzniku povinnosti hradit předplatné.
Právo na odstoupení od smlouvy totiž má spotřebitelům kompenzovat nevýhody prodeje na dálku, které spočívají hlavně v tom, že si spotřebitel nemůže zboží (nebo službu) před jejím zakoupením prohlédnout a vyzkoušet. Tohoto cíle je dosaženo už v rámci zkušebního období.
Závěr aneb jaké jsou důsledky tohoto rozhodnutí
Nové rozhodnutí ESD dává právní jistotu podnikatelům, kteří chtějí nabídnout spotřebitelům bezplatnou zkušební licenci/předplatné (to dělají i některé sociální sítě, jako např. Linkedin, nebo streamovací platformy, z nichž můžeme jmenovat třeba Spotify). Podle tohoto rozhodnutí začíná 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy běžet od začátku zkušebního období, pokud byl spotřebitel včas a dostatečně informován o tom, že po bezplatném období bude odběr služby zpoplatněn a jaká bude cena.
Podnikatelé si tedy musí dát pozor na to, aby spotřebitele řádně informovali o možnosti uplatnit práva na odstoupení od smlouvy, a dále o celkových nákladech služby potom, co bezplatné zkušební období skončí.
[1] Poměrně dlouhá právní věta rozsudku ESD zní takto: „Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je zaručeno pouze jednou, pokud jde o smlouvu o poskytování služeb, v níž je ve prospěch spotřebitele sjednána počáteční bezplatná doba, po které v případě, že spotřebitel během této doby smlouvu nevypoví nebo od ní neodstoupí, následuje placená doba, která se v případě, že tato smlouva nebude vypovězena, automaticky obnovuje na dobu určitou, jestliže je splněna podmínka, že při uzavření uvedené smlouvy je spotřebitel jasným, srozumitelným a výslovným způsobem informován obchodníkem o tom, že po uplynutí uvedené počáteční bezplatné doby se toto poskytování služeb stane placeným.“
[2] Tato poučovací povinnost nebude splněna typicky v případě skrytých doplňkových služeb, se kterými se můžeme setkat u nepoctivých podnikatelů.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




