Je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu?
Je nezbytně nutné, aby byl vedoucí odštěpného závodu zároveň zaměstnancem? A je možné ustanovit více vedoucích odštěpného závodu, jakož i požadavek na jejich společné zastupování?
Dle § 503 odst. 2 občanského zákoníku platí, že vedoucí odštěpného zastupuje podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Oprávnění k zastupování však platí až ode dne, ke kterému byl vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku.
Při zřízení odštěpného závodu, resp. rozhodnutí podnikatele o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, může vyvstat hned několik dotazů ohledně vedoucího odštěpného závodu.
Jedním z nich, který v praxi nezřídka vyvstane, je dotaz, zda je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu a zda je možné svázat je pravidlem společného zastupování, což je typické pro statutární orgány nebo prokuristy (tzv. pravidlo čtyř očí). Z právních předpisů takovýto zákaz nevyplývá, a zároveň tuto možnost lze analogicky vyvodit s ohledem na právní úpravu jiných typů zastoupení, kdy se se jmenováním více zástupců, jakož i určením způsobu jejich zastupování, výslovně počítá.
Až donedávna byla možnost ustanovit více vedoucích odštěpného závodu prakticky znemožněna skutečností, že inteligentní formulář sloužící pro vytvoření návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku tuto možnost jednoduše vůbec neumožňoval, což v kombinaci s výše zmíněnou zákonnou úpravou, dle které vzniká oprávnění k zastupování konstitutivně – až zápisem do obchodního rejstříku, pluralitu vedoucích odštěpného závodu zcela znemožňovalo. Nedávno však došlo k úpravě inteligentního formuláře a je tak již možné v rámci inteligentního formuláře navrhnout zápis více vedoucích odštěpného závodu.
Pro zajímavost je vhodné uvést, že v poměrech dříve platného obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) ustanovit více vedoucích odštěpného závodu možné nebylo (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 32 Cdo 505/99).
Taktéž může vyvstat otázka, zda musí být vedoucí odštěpného závodu pouze k němu přiřazený zaměstnanec? Takováto povinnost není zákonem stanovena, lze tedy dovodit, že vedoucí odštěpného závodu nemusí být zároveň i k němu přiřazeným zaměstnancem, ač tomu tak v praxi zpravidla bude. V každém případě lze doporučit, aby byl vztah s vedoucím odštěpného závodu upraven smluvně.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




