Je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu?
Je nezbytně nutné, aby byl vedoucí odštěpného závodu zároveň zaměstnancem? A je možné ustanovit více vedoucích odštěpného závodu, jakož i požadavek na jejich společné zastupování?
Dle § 503 odst. 2 občanského zákoníku platí, že vedoucí odštěpného zastupuje podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Oprávnění k zastupování však platí až ode dne, ke kterému byl vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku.
Při zřízení odštěpného závodu, resp. rozhodnutí podnikatele o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, může vyvstat hned několik dotazů ohledně vedoucího odštěpného závodu.
Jedním z nich, který v praxi nezřídka vyvstane, je dotaz, zda je možná pluralita vedoucích odštěpného závodu a zda je možné svázat je pravidlem společného zastupování, což je typické pro statutární orgány nebo prokuristy (tzv. pravidlo čtyř očí). Z právních předpisů takovýto zákaz nevyplývá, a zároveň tuto možnost lze analogicky vyvodit s ohledem na právní úpravu jiných typů zastoupení, kdy se se jmenováním více zástupců, jakož i určením způsobu jejich zastupování, výslovně počítá.
Až donedávna byla možnost ustanovit více vedoucích odštěpného závodu prakticky znemožněna skutečností, že inteligentní formulář sloužící pro vytvoření návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku tuto možnost jednoduše vůbec neumožňoval, což v kombinaci s výše zmíněnou zákonnou úpravou, dle které vzniká oprávnění k zastupování konstitutivně – až zápisem do obchodního rejstříku, pluralitu vedoucích odštěpného závodu zcela znemožňovalo. Nedávno však došlo k úpravě inteligentního formuláře a je tak již možné v rámci inteligentního formuláře navrhnout zápis více vedoucích odštěpného závodu.
Pro zajímavost je vhodné uvést, že v poměrech dříve platného obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) ustanovit více vedoucích odštěpného závodu možné nebylo (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 32 Cdo 505/99).
Taktéž může vyvstat otázka, zda musí být vedoucí odštěpného závodu pouze k němu přiřazený zaměstnanec? Takováto povinnost není zákonem stanovena, lze tedy dovodit, že vedoucí odštěpného závodu nemusí být zároveň i k němu přiřazeným zaměstnancem, ač tomu tak v praxi zpravidla bude. V každém případě lze doporučit, aby byl vztah s vedoucím odštěpného závodu upraven smluvně.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




