Přístup k datům v automobilovém průmyslu ve světle soudní praxe a nové datové regulace
Významná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) poskytla podrobnější vhled do velmi aktuální diskuse v oblasti přístupu k datům v automobilovém průmyslu. Lepší dostupnost dat (nejen) o vozidlech zavádí i nový evropský předpis s názvem Data Act, který bude plně účinný od 12. 9. 2025. Jak to tedy je a na co se připravit?
Způsob zpřístupnění dat o vozidlech
Sdružení obchodníků s automobilovými díly GVA žalovalo jednoho z předních výrobců nákladních vozidel u německého soudu proto, že na webových stránkách tohoto výrobce byly informace o opravách a údržbě vozidel dostupné pouze prostřednictvím manuálního přístupu. Bylo sice možné vyhledávat pomocí obecných informací o vozidle, jako je model nebo rok výroby a alternativně šlo k vyhledávání na základě konkrétního vozidla použít i posledních sedm číslic identifikačního čísla vozidla (VIN).
Jenomže výsledky těchto vyhledávání umožňovaly webové stránky pouze vytisknout nebo uložit jako soubor PDF. Dle sdružení GVA právě tento přístup k informacím poskytovaným výrobcem nesplňoval požadavky nařízení 2018/858 o schvalování motorových vozidel.[1] To totiž v článku 61 odst. 1 a 2 stanoví, že výrobci poskytnou informace týkající se zejména oprav a údržby vodidla neomezeným, standardizovaným, nediskriminačním, a navíc snadno dostupným i strojově čitelným způsobem ve formě elektronicky zpracovatelných datových souborů.
Ve sporu dal SDEU[2] za pravdu sdružení GVA. Manuální nahlížení do informací, které umožňoval výrobce na svých stránkách, podle soudu požadavky uvedeného nařízení nesplňovalo. Výrobci sice nemají povinnost zpřístupnit informace o opravách a údržbě vozidla prostřednictvím databázového rozhraní umožňujícího automatizovaný dotaz s možností stažení výsledků.
Je ovšem třeba zpřístupnit tyto informace samostatným provozovatelům alespoň v podobě souborů, jejichž formát slouží k přímému elektronickému zpracování stažených údajů a umožňuje tak jejich automatizované zpracování (soubory .pdf tedy tento požadavek nesplňují).
Tato opatření by pak měla co nejvíce usnadnit nezávislým subjektům, jakými jsou opravny a prodejci náhradních dílů, přístup k informacím o opravách a údržbě a informacím k náhradním dílům.
VIN vozidla jako osobní údaj?
V datech musí být možné vyhledávat také podle VIN vozidla. Soud ve svém rozhodnutí potvrzuje, že VIN může představovat osobní údaj (v praxi je VIN zřídkakdy dostupný samostatně a často je zpracováván společně s dalšími údaji, které již mohou umožnit identifikaci konkrétní osoby) a jako takový pochopitelně podléhá zacházení dle GDPR. Ani právní regulace ochrany osobních údajů však dle soudu nebrání povinnosti zpřístupnit informace podle čl. 61 nařízení 2018/858 (včetně umožnění vyhledávání pomocí VIN), neboť se jedná o právní povinnost výrobců ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR.
Jiný spor, stejné důsledky pro výrobce
Obdobný trend ve stále větším důrazem na zpřístupňování dat výrobci lze dovodit i z dalšího rozhodnutí SDEU.[3] Jiný z významných výrobců motorových vozidel podmiňoval přístup k údajům pro účely diagnostiky, oprav a údržby registrací uživatele, přihlášením na jím určený server a dokonce zakoupením předplatného, tedy podmínkami, které zmíněné nařízení 2018/858 nepředpokládá. Ani tento postup pak podle očekávání nesplňoval dle soudu požadavky na snadno dostupný přístup k informacím.
Data Act a jeho dopad do automobilového průmyslu
V souvislosti s celou touto tématikou je třeba upozornit také na Data Act[4] (nařízení EU o datech), které vstoupilo v platnost v lednu tohoto roku (účinné však bude až od září 2025). Jedním z cílů Data Actu je harmonizovat pravidla spravedlivého přístupu k datům z připojených výrobků pro jejich uživatele a vybrané třetí strany. Připojenými výrobky se dle tohoto nařízení rozumí výrobky, které vytvářejí nebo shromažďují data o své činnosti nebo prostředí, ve kterém se nacházejí, a jsou schopny tato data dále přenášet. V tomto ohledu lze připojená vozidla považovat za připojené výrobky, na které nová regulace dopadne.
V oblasti automobilového průmyslu se přijetím Data Actu výrazně rozšiřují práva vlastníků vozidel na přístup k prvotním a servisním datům včetně metadat.[5] Výrobci, jako držitelé dat, jsou povinni poskytovat pouze data, která jsou snadno dostupná bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace. Takto získaná data ale v žádném případě nelze využít k vývoji konkurenčního výrobku nebo služby.
Od výrobců motorových vozidel si tak tato regulace žádá zvýšenou pozornost při nastavování strategie přístupu k datům a jejich zabezpečení. Důsledkem zjednodušení přístupu k datům má být dle Evropské komise zejména zlepšení poskytování doplňkových služeb k připojeným výrobkům, což může vést ke zvýšení konkurence v oblasti poskytování poprodejních služeb a aplikací, a tím také ke snížení nákladů pro spotřebitele.
Data Act zavádí nové informační povinnosti také pro subjekty, které prodávají, pronajímají nebo poskytují leasing propojených výrobků. Tyto subjekty budou nově povinny před uzavřením smlouvy poskytnout informace o tom, jaká data připojený výrobek generuje a jakým způsobem k nim mohou uživatelé přistupovat.
Podrobná právní analýza a doporučení, jak k celé problematice komplexně přistoupit, může efektivně předejít rizikům non-compliance spojených s nevhodným nastavením těchto procesů – tedy vyhnout se vysokým pokutám a naopak plně využít potenciál dat k podpoře inovací a růstu.
**
**
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi.
[2] Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 9. listopadu 2023 ve věci C-319/22.
[3] Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. října 2023 ve věci C-296/22.
[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (nařízení o datech).
[5] Metadata se obvykle týkají času, data, délky jízdy a rychlosti vozidla, jakož i údajů ze snímačů o stavu kritických částí vozidla, počtu cestujících atd. Mezi příklady využití metadat automobilovým průmyslem nebo třetími stranami patří předvídání, kdy je nutná výměna dílů, poznatky o vývoji produktů a poznatky o řidičských návycích pro výpočet pojistného apod.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




