10 změn, které přináší nový stavební zákon

Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. Nový stavební zákon (NSZ) se měl s těmito problémy vypořádat a s tímto cílem také původní návrh zákona vznikl. I po změnách, kterými návrh NSZ prošel v legislativním procesu, by jeho podoba, schválená v roce 2021, přinesla pro povolování staveb zásadní změnu.

Ještě před účinností nového zákona ale nová vláda navrhla jeho rozsáhlou novelu, kterou v částečně pozměněné podobě schválily obě komory Parlamentu. Novela mimo jiné odsunula účinnost zákona na 1. 1. 2024 pro nejvýznamnější, tzv. vyhrazené stavby a v plném rozsahu na 1. 7. 2024.

Tento článek shrnuje nejdůležitější změny, které NSZ, ve znění schválené novely, přináší ve srovnání s aktuálně účinnou právní úpravou, tedy zejména se stavebním zákonem z roku 2006. Nezabývá se detailně rozdíly mezi původní a upravenou verzí NSZ a hodnocením schválené novely, ačkoliv na některé její sporné důsledky stručně upozorňuje.

1. Soustava stavebních úřadů

Novela stavebního zákona ruší v původně NSZ vytvořenou novou soustavu státních stavebních úřadů, včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Současně zanikají specializované (vodoprávní, dopravní, báňské) stavební úřady. Kompetence k povolování staveb tedy zůstanou na obecních a krajských stavebních úřadech. Jejich počet by se měl oproti současnosti snížit. O kolik konkrétně vyplyne až z vyhlášky, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje.

Výjimku představuje vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který bude rozhodovat o vyhrazených stavbách, vymezených v příloze č. 3 NSZ (například dálnice, dráhy, letecké stavby, stavby jaderného zařízení, nově po novele také velké výrobny z obnovitelných zdrojů nebo rozsáhlé stavby pro výrobu a skladování v tzv. transformačních plochách apod.).

2. Zrychlení, zjednodušení a integrace rozhodování?

Jedním z hlavních cílů NSZ mělo být překonání komplikovanosti a roztříštěnosti současné úpravy povolování staveb a zavedení jednotného, integrovaného řízení o povolení stavby, namísto současného územního a stavebního řízení, řady dalších „zvláštních postupů” a až desítek stanovisek dotčených orgánů. Tento cíl zjednodušeně vyjadřovalo heslo „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“. Ani původně schválená verze NSZ mu plně neodpovídala. Důsledkem novely pak je zachování ještě většího počtu potřebných samostatných „razítek“.

Z původní koncepce zůstalo jedno základní řízení o povolení stavby. Jeho alternativou je zrychlené řízení, které v jednodušších případech a při splnění stanovených podmínek, mimo jiné doložení souhlasu všech sousedů a dalších účastníků, umožňuje vydat povolení ihned po podání žádosti.

I po novele rovněž platí, že odvolací stavební úřad nebude oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Tím se zabrání opakovanému projednávání věci, tzv. „úřednímu ping-pongu”.

Naopak integraci rozhodování, založenou na přesunu kompetencí z dotčených orgánů na stavební úřady, novela z větší části opouští, což souvisí se zrušením státních stavebních úřadů. Namísto toho se mají uplatnit dílčí prvky integrace, které popisujeme dále. Tím však nedochází k naplnění původního cíle.

3. Jednotné enviromentální stanovisko

Novela zavádí jednotné enviromentální stanovisko (JES). JES nahrazuje závazná stanoviska, vyjádření či rozhodnutí z oblasti životního prostředí, vydávaná dosud podle devíti různých zákonů (například zákona o ochraně přírody a krajiny, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší apod.). Pokud se jedná o záměr vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a stavebník o to požádá, bude JES zahrnovat i závazné stanovisko EIA. Jde tedy o dílčí integraci v oblasti posouzení záměru z hlediska předpisů o životním prostředí.

JES je však vydáván mimo samotné řízení o povolení stavby. Navíc nenahrazuje podkladové akty z oblasti životního prostředí ve všech případech. Jestliže se záměr nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti nebo se jedná o povolení provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje dle zákona o ochraně ovzduší nebo o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami podle vodního zákona apod., bude nadále docházet k vydávání samostatného stanoviska nebo rozhodnutí.

4. Koordinovaná závazná stanoviska a vyjádření

Pokud záměr vyžaduje vydání více závazných stanovisek nebo vyjádření, a k jejich vydání je příslušný stejný správní orgán (například stejný obecní, městský nebo krajský úřad), musí být podle NSZ vydáno jediné koordinované závazné stanovisko nebo vyjádření. To bude zahrnovat i JES, pokud ovšem není spojeno se stanoviskem EIA – to se vydává samostatně.

V rámci koordinovaného stanoviska by mělo dojít k vyvážení a koordinaci jednotlivých dotčených zájmů. Tento princip se měl podle původního znění NSZ uplatnit na posouzení a povolení záměru jako celku. V důsledku znovuzavedení odděleného posouzení záměrů dotčenými orgány a stavebním úřadem to však není možné.

5. Společné jednání

Novela dále zavádí institut společného jednání mezi stavebním úřadem a ostatními dotčenými orgány (za případné účasti stavebníka a dalších účastníků řízení) jako způsob koordinace jednotlivých stanovisek či vyjádření a způsob, jak se pokusit vyhnout nutnosti řešit rozpory mezi stanovisky u nadřízených orgánů. To by mohlo přispět k efektivnějšímu a rychlejšímu vedení řízení. Bude však záležet primárně na přístupu jednotlivých správních orgánů, zda nebudou alibisticky trvat na svých vyjádřeních a na předkládání rozporů nadřízeným orgánům. V takovém případě by společné jednání představovalo pouze další krok, který bude řízení zbytečně protahovat.

6. Účast spolků v řízení o povolení stavby

Na základě pozměňovacího návrhu novela stavebního zákona umožňuje účast ekologických spolků v řízeních o povolení záměrů, pro které se povoluje kácení stromů nebo uděluje výjimka ze zákazů u památných stromů nebo zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Původní verze NSZ přitom umožňovala, v rámci integrovaného řízení, účast spolků ve všech řízeních, v nichž by byly dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.

7. Přísnější podmínky pro dodatečné povolování „černých“ staveb

Oproti stávající úpravě zpřísňuje NSZ podmínky pro dodatečné povolení tzv. „černých staveb”, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takové stavby bude nově možné zlegalizovat pouze za splnění následujících podmínek:

• stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu (jsou splněny odstupové vzdálenosti nebo dotčení sousedé dají souhlas, je splněn koeficient zastavění pozemku apod.),
• byla uhrazena pokuta za přestupek,
• stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu.