Insolvenční novinky v době (po)krizové
S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.
Ekonomická podpora jde ruku v ruce s nezbytnou podporou právní, kdy v České republice lze za nejvýznamnější právní normy v tomto směru označit Lex Covid justice a zákon o odkladu splátek.
Zejména v případě Lex Covid justice je řada nových institutů a pravidel souvisejících nejen s insolvenčním právem zaměřena na podporu podnikatelům, kterým je poskytnut dočasný prostor pro překonání náhlého výpadku v provozu podniku. Opatření spočívající např. v pozastavení dlužnických i věřitelských insolvenčních návrhů se na první pohled mohou jevit jako relativně jasná a jednoduchá, nicméně i tato v sobě ukrývají řadu potenciálních rizik, zejména z oblasti odporovatelnosti právního jednání, na které musí podnikatel i v této přechodné době pamatovat.
Novinka v podobě mimořádného moratoria pak pomůže zejména podnikatelům, kterým by z důvodu dočasného výpadku cash-flow hrozilo omezení kritických dodávek pro provoz podniku či kterým by hrozila realizace poskytnutého zajištění k nesplácenému dluhu.
Účelem uvedených pravidel je zajistit zpravidla pouze přechodnou pomoc pro podnikatele, a přímo v zákoně tak bývají tato pravidla časově omezena. Zásadní pro případné další zajištění řádného fungování podniku i po překlenutí nejtěžšího období bude restrukturalizace podniku dlužníka, a to zejména ve vztahu k jeho věřitelům. Za tímto účelem se nabízí urychlit či přinejmenším včasně dotáhnout transpozici evropské směrnice o neformální restrukturalizaci, která má podnikatelům usnadnit ekonomický restart i mimo poměrně rigidní pravidla insolvenčního řízení a formální reorganizace.
Krize neznamená vždy pouze ztrátu, ale rovněž příležitost. V blízké budoucnosti tak lze očekávat řadu distressed transakcí, při kterých řada podniků změní vlastníky či svou vlastnickou strukturu, a to buď prostřednictvím klasických M&A transakcí či prostřednictvím méně konvenčních postupů, jako jsou kapitalizace pohledávek či převzetí podniku v rámci insolvenčního řízení.
Další články
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?




