Články

Stávající hospodářská situace, kterou vyvolala nejen celosvětová pandemie koronaviru, ale také navazující vládní opatření a opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, činí celé řadě zaměstnavatelů nemalé obtíže. Mnohým až takové, že se chystají masově propouštět. Zaměstnavatelé však často nemají žádné povědomí o speciální regulaci hromadného propouštění, obsažené v ust. § 62 až § 64 zákoníku práce. Porušení stanovených podmínek přitom může zaměstnavateli značně zkomplikovat život.

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. Lex Covid. Byl přijatý na pozadí zkráceného legislativního procesu ve vyhlášeném stavu legislativní nouze.

Dne 18. 3. 2020 schválil Senát České republiky rozsáhlou novelu zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „Občanský zákoník“), jejíž předpokládaná účinnost je k 1. 7. 2020, která nově zruší stávající podobu předkupního práva spoluvlastníků nemovitosti k podílu na této nemovitosti a výrazným způsobem změní některé zaběhlé instituty v úpravě společenství vlastníků jednotek (dále jen jako „SVJ“). Dále pak zavádí možnost smluvní pokuty u nájmu bytu a nájmu domu.

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „lex covid“), prošel zdárně legislativním procesem, kdy po podpisu prezidenta republiky byl dne 23. 4. 2020 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů a následně zveřejněn pod číslem 191/2020 Sb.

Jedenáctý ročník ankety Zákon roku vyhrálo téma „Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, konkrétně zákon o právu na digitální služby. Poslanecký návrh zákona zakládá obecné právo komunikovat se státem digitální formou a vytváří právní rámec, díky kterému by v průběhu pěti let mělo dojít k digitalizaci všech služeb státní správy.

Dnes je 28. dubna a již posedmnácté si připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož účelem je jednak osvěta ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání a jednak zachování vzpomínky na ty, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění při výkonu práce. Pojďme se na tento den společně podívat trochu blíže.

V nedávné době se objevily právní názory, že nastalou situaci spojenou s výskytem nákazy COVID-19 lze řešit pomocí opatření a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), případně opatření dle jiných zákonů, aniž by bylo nutné nadále prodlužovat platnost nouzového stavu.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Na jaké nájmy se zákon vztahuje? Co je to tzv. ochranná doba? Mění se nějak práva nebo povinnosti dle stávající nájemní smlouvy? Na tyto a další otázky přinášíme odpovědi.

V souvislosti s utlumením hospodářské činnosti na základě opatření při pandemii schválily obě komory Parlamentu ČR zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“). Tento zákon má zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a šířením onemocnění Covid-19 na osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jejichž činnost byla úplně či částečně utlumena, čímž došlo k zásadnímu negativnímu zásahu do jejich podnikání.[1]

Od začátku krize vyvolané pandemií koronaviru jsme soustavně zavalováni novými opatřeními, která vláda i ministerstva chrlí jak na běžícím pásu. Pojďme si proto na úvod zrekapitulovat, co se dělo od začátku vyhlášení nouzového stavu až do dneška, co významného se za poslední týden změnilo a na co mají osoby poškozené opatřeními nárok.

Vděčným mediálním tématem je „digitální“ daň neboli daň z digitálních služeb. Jak bude spravována a kdy se začlení do tuzemské daňové soustavy?

Ministr vnitra Hamáček zneužil rozhodnutí soudu k prohlášení, že potřebujeme nouzový stav. Je to další ze série lží, které nesmí naši poslanci podlehnout. Ve skutečnosti je od počátku celé „koronavirové krize“ na místě, aby bylo postupováno podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZoVZ“). Podle něj lze řešit výskyt nakažlivých nemocí v jednotlivých lokalitách i na celostátní úrovni.

Poslanecká sněmovna ČR se na začátku dubna sešla za účelem přijetí několika zásadních zákonů v souvislosti s pandemií COVID - 19. Zákony přijaté ve zkráceném jednání přímo reagují na mimořádná opatření vlády a na nouzový stav, který byl prodloužen do 30. 4. Sněmovna tak mimo jiné schválila zákony, kterými se mění již existující nájemní vztahy, a to jak u nájmů bytů, tak u nájmů prostor sloužících k podnikání. Poslanecká sněmovna pak například přijala i zákon na ochranu úvěrovaných.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Dnes si připomínáme Světový den knihy a autorského práva, který vyhlásila světová organizace UNESCO před 25 lety na konferenci v Paříži. Tradičními partnery akcí pořádaných na podporu literatury jsou nejen sami spisovatelé, ale také knihovny, školy nebo další veřejné či soukromé instituce. Již v neděli 26. dubna oslavíme také související Světový den duševního vlastnictví.

Současná situace již zasáhla skoro celý svět. Pandemie tzv. koronaviru (Covid-19) ovlivnila životy všech. Omezení otevíracích dob, uzavřené prodejny maloobchodů či povinnosti týkající se pohybu na veřejnosti. Situace způsobila také celosvětovou zdravotnickou krizi, při které se ukazuje důležitost plánování zdravotnictví, dlouhodobých investic a zejména pak upozornila na často přehlíženou nepostradatelnost všech zdravotnických pracovníků.

Domácí násilí je bezesporu složitý společenský jev, jehož zkoumání zdaleka překračuje rámec paragrafů. Tato problematika se navíc nevztahuje pouze k právu trestnímu či přestupkovému, ale praktikující právnické profese se mohou s tímto fenoménem setkat často také při aplikaci práva správního.

V důsledku majetkového vypořádání s církvemi se církevní právnické osoby staly významným hráčem nejen na realitním trhu. Do obchodních vztahů s církvemi se tak mohou čím dál častěji dostávat i „běžní“ podnikatelé, pro které může být jednání s církevními subjekty poměrně velkou neznámou. Vzhledem k tomu, že dominantní roli mezi církvemi v České republice hraje církev římskokatolická, tento článek se zaměřuje právě na ni.

Výše pokut, které mají být udělovány dle GDPR, zpočátku vyvolávala (a stále vyvolává) mnohé zmatky a otázky, neboť výklady příslušných jednotlivých národních regulátorů nebyly příliš unifikované a současná situace stále není zcela vyjasněná. Díky tomu, že již nicméně od 25. května 2018 nějaký čas uplynul, tak je možné pozorovat určité trendy a vyvozovat první závěry.

V souvislosti s rizikovým šířením onemocnění COVID-19 a s tím spojeným vyhlášením nouzového stavu a souvisejících opatření Vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR vyvstává mnoho nečekaných právních otázek. V tomto článku se budu věnovat oblasti práva rodinného, konkrétně otázce průběhu řízení o rozvod manželství v době, kdy může být omezeno právo volného pohybu rozvádějících se manželů a tím i jejich možnost setkat se v soudní síni.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit. Dnes se zaměříme na odpovědnost státu.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Podpora zaměstnanosti je jedním z nejdiskutovanějších témat posledních týdnů. JUDr. David Borovec, odborník na pracovní právo, v následujícím rozhovoru představí nejen základní informace o programu Antivirus, ale také o jeho nedostatcích. Pozornost však bude věnována i řadě dalším tématům, jako je například práce z domu a její kontrola ze strany zaměstnavatele.

V dnešním článku přinášíme nejčastější otázky a odpovědi na téma veřejných zakázek z dílny advokátní kanceláře Deloitte Legal. Jaký je dopad na závazky z již uzavřených smluv? Jak postupovat v případě neukončeného zadávacího řízení? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.