Uplatnění škody za krizová opatření
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.
Níže poskytujeme návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/1998 Sb., jak píšeme zde.
Jakou škodu je možné uplatnit?
Podle § 36 odst. 1 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Škodou se rozumí jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. V případě přeshraničních pracovníků tak škoda vznikla zejména tím, že nemohli dojíždět do práce (ušlá mzda), případně že naopak museli zůstat v zahraničí namísto toho, aby dojížděli domů (náklady na ubytování a další náklady na pobyt v zahraničí – ty je možné uplatnit ideálně prostřednictvím účtenek, je možné se pokusit také požadovat náhradu v podobě zahraničního stravného). Mezi další typickou součást škody budou patřit uhrazené testy na koronavirus.
Co má vliv na možnost nárokovat škodu?
Podstatné je, zda skutečně způsobená škoda je důsledkem krizových opatření vlády. Pokud zaměstnanec např. nemohl pracovat proto, že u jeho zaměstnavatele byla nařízena karanténní opatření, tak příčinná souvislost není dána (i bez exeistence opatření vlády by stejně nemohl pracovat).
Dále je potřeba zohlednit vše, čím byla škoda (byť jen částečně) kompenzována. Například dávky vyplacené českými orgány apod.
U jakého orgánu nárok uplatnit a jakou lhůtu má daný orgán na vyřízení?
Podle § 36 odst. 4 krizového zákona: „Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.“ Krizová opatření, která byla během nouzového stavu vydávána v souvislosti s omezením na hranicích, byla vydána vládou ČR. Proto je způsobená škoda uplatňována u tohoto orgánu.
Krizový zákon na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb. nestanoví lhůtu, ve které má vláda povinnost na uplatněný nárok reagovat. Je tak možné postupovat analogicky, jako v případě výzvy podle § 142a občanského soudního řádu a stanovit lhůtu alespoň 7 dnů.
Do kdy je nutno nárok uplatnit?
Podle § 36 odst. 5 krizového zákona: „Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla…“. Doporučujeme nárok uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy byla vydána příslušná krizová opatření. To by mělo představovat jistotu, že nárok bude uplatněn včas.
Jaké doklady musím doložit?
Přílohy by měly dostatečně dokládat skutkový děj. V případě přeshraničního pracovníka doporučujeme doložit dokumenty pro přeshraniční pracovníky (Karta přeshraničního pracovníka, potvrzení o výkonu zaměstnání, apod.), doklady ohledně zaměstnání (pracovní smlouva, výplatní pásky za příslušné období a období předcházející – pro výpočet ušlé mzdy), doklady o vyplaceném nájemném v zahraničí (pokud jste museli proto, abyste se vyhnuli karanténním opatřením zůstat v zahraničí), nebo potvrzení o zaplacených testech na koronavirus.
Vzor uplatnění nároku najdete zde v .doc a zde v .pdf.
Doporučujeme vyplněný vzor před uplatněním zkonzultovat s advokátem.
Další články
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.



