Uplatnění škody za krizová opatření
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.
Níže poskytujeme návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/1998 Sb., jak píšeme zde.
Jakou škodu je možné uplatnit?
Podle § 36 odst. 1 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Škodou se rozumí jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. V případě přeshraničních pracovníků tak škoda vznikla zejména tím, že nemohli dojíždět do práce (ušlá mzda), případně že naopak museli zůstat v zahraničí namísto toho, aby dojížděli domů (náklady na ubytování a další náklady na pobyt v zahraničí – ty je možné uplatnit ideálně prostřednictvím účtenek, je možné se pokusit také požadovat náhradu v podobě zahraničního stravného). Mezi další typickou součást škody budou patřit uhrazené testy na koronavirus.
Co má vliv na možnost nárokovat škodu?
Podstatné je, zda skutečně způsobená škoda je důsledkem krizových opatření vlády. Pokud zaměstnanec např. nemohl pracovat proto, že u jeho zaměstnavatele byla nařízena karanténní opatření, tak příčinná souvislost není dána (i bez exeistence opatření vlády by stejně nemohl pracovat).
Dále je potřeba zohlednit vše, čím byla škoda (byť jen částečně) kompenzována. Například dávky vyplacené českými orgány apod.
U jakého orgánu nárok uplatnit a jakou lhůtu má daný orgán na vyřízení?
Podle § 36 odst. 4 krizového zákona: „Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.“ Krizová opatření, která byla během nouzového stavu vydávána v souvislosti s omezením na hranicích, byla vydána vládou ČR. Proto je způsobená škoda uplatňována u tohoto orgánu.
Krizový zákon na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb. nestanoví lhůtu, ve které má vláda povinnost na uplatněný nárok reagovat. Je tak možné postupovat analogicky, jako v případě výzvy podle § 142a občanského soudního řádu a stanovit lhůtu alespoň 7 dnů.
Do kdy je nutno nárok uplatnit?
Podle § 36 odst. 5 krizového zákona: „Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla…“. Doporučujeme nárok uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy byla vydána příslušná krizová opatření. To by mělo představovat jistotu, že nárok bude uplatněn včas.
Jaké doklady musím doložit?
Přílohy by měly dostatečně dokládat skutkový děj. V případě přeshraničního pracovníka doporučujeme doložit dokumenty pro přeshraniční pracovníky (Karta přeshraničního pracovníka, potvrzení o výkonu zaměstnání, apod.), doklady ohledně zaměstnání (pracovní smlouva, výplatní pásky za příslušné období a období předcházející – pro výpočet ušlé mzdy), doklady o vyplaceném nájemném v zahraničí (pokud jste museli proto, abyste se vyhnuli karanténním opatřením zůstat v zahraničí), nebo potvrzení o zaplacených testech na koronavirus.
Vzor uplatnění nároku najdete zde v .doc a zde v .pdf.
Doporučujeme vyplněný vzor před uplatněním zkonzultovat s advokátem.
Další články
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.




