Jak zjednodušit uzavírání smluv na dálku
Jaké jsou možnosti distančního uzavírání smluv, jak si distanční způsob uzavírání smluv zjednodušit, a co je v této souvislosti vhodné ve smlouvě ujednat? A naopak, jaká obvyklá smluvní ujednání nám mohou distanční způsoby uzavírání smluv komplikovat?
Restrikce volného pohybu osob, uzavření hranic a další opatření, která stát vydal v reakci na hrozbu pandemie, v uplynulých měsících znemožnila jednu z nejběžnějších věcí: sejít se na jednom místě a uzavřít smlouvu písemně současným podpisem listiny všemi smluvními stranami. Ke slovu se tak více než kdy jindy, dostaly distanční (mezi nepřítomnými osobami) způsoby uzavírání smluv. V minulosti nejobvyklejší způsob, tedy zasílání listiny obsahující smlouvu doporučeným dopisem, nebyl v době epidemie z časových důvodů optimální volbou.
Jaké jsou další možnosti distančního uzavírání smluv, jak si distanční způsob uzavírání smluv zjednodušit, a co je v této souvislosti vhodné ve smlouvě ujednat? A naopak, jaká obvyklá smluvní ujednání nám mohou distanční způsoby uzavírání smluv komplikovat?
Smlouva jako nabídka a přijetí, co lze sjednat, co lze vynechat?
Písemná smlouva mezi nepřítomnými se pravidelně uzavírá tak, že jedna strana vytvoří písemný návrh smlouvy (nabídku) v listinné podobě, podepíše ji a pošle ji druhé straně (poštou, kurýrem), nebo doručí osobně. Druhá strana listinu podepíše (přijetí nabídky) a pošle ji zpět navrhující straně. Smlouva je uzavřena, až když přijetí (podepsaná nabídka) dojde druhé straně.
Občanský zákoník nám naštěstí umožnuje si výše uvedený postup zjednodušit nebo upravit.
Přijetí podpisem bez doručení
Nejjednodušší možností je sjednat si, že smlouva je distančně uzavřená už ve chvíli, kdy druhá strana nabídku podepíše (přijetím nabídky), aniž by bylo nutné přijatou nabídku doručit zpátky tomu, kdo nabídku učinil (navrhovateli). Doručení podepsané nabídky navrhovateli je možné pro pořádek nahradit jen zasláním informace o tom, že k přijetí nabídky a k uzavření smlouvy došlo, například emailem. Bohužel v praxi, kde se využívá distanční způsob uzavírání většího počtu smluv na denní bázi, dochází poměrně často k tomu, že přijatá (podepsaná) nabídka už zpátky k navrhovateli nikdy nedorazí, a proces uzavření smlouvy proto není správně zakončen. Ujednání o přijetí podpisem bez doručení přijaté nabídky riziko tohoto opomenutí v praxi eliminuje a stojí tedy za zvážení i z tohoto důvodu.
V posledních ujednáních smlouvy bývá často uvedeno, že smlouva je uzavřená podpisem poslední smluvní strany. Je těžké posoudit, jestli má jít o úpravu okamžiku uzavření smlouvy při distančním uzavírání, nebo zda text tohoto ujednání jenom odráží skutečnost, že smlouva se bude podepisovat všemi účastníky smlouvy najednou a doručení podepsaného návrhu tedy následuje fakticky okamžitě po přijetí (každý účastník si hned vezme určený počet podepsaných vyhotovení smlouvy). Vhodnější je proto výslovně uvést, že se jedná o úpravu způsobu uzavírání smlouvy a uplatní se i pro distanční uzavření smlouvy.
Reálné přijetí nabídky
Pro zjednodušení uzavírání smluv na dálku přichází v úvahu i tzv. reálné přijetí nabídky. Nabídka je přijatá a k uzavření smlouvy dojde tím, že se smluvní strana, adresát nabídky, podle nabídky zachová (zejména přijme nebo poskytne plnění). Může jít například o nabídku na koupi určité konkrétní věci. Ten, kdo prodej věci nabízí, v nabídce uvede, že nabídku je možné přijmout zaplacením určité částky. Pokud má adresát nabídky o uzavření smlouvy zájem a zaplatí uvedenou částku, dochází zaplacením (zachováním se podle nabídky) k uzavření smlouvy. Podle občanského zákoníku je možné tímto způsobem smlouvu uzavřít, když si to smluvní strany dohodnou, ale dokonce i tehdy, když to vyplývá z praxe stran nebo pokud je to obvyklé. Ve smlouvách přitom bývá často takový způsob uzavření vyloučen, a není možné ho využít. Vhodnější než vylučovat vždy, je proto u některých typů smluv s touto možností počítat a konkrétní podmínky jejího využití upravit.
Jiné způsoby úpravy postupu uzavírání smluv
Další možností, jak zjednodušit proces uzavření smlouvy, je například ujednání o tom, že nabídka bude přijatá, pokud jedna strana na nabídku do určité doby neodpoví (přijetí mlčením). To je samozřejmě možné jen pokud smluvní strana, která má být svým mlčením zavázaná, nejdříve souhlasí s tím, že její mlčení v určitém konkrétním případě bude znamenat přijetí nabídky. Nelze tedy bez dalšího někomu poslat návrh například na koupi domu a do nabídky napsat, pokud se nám do 14 dnů neozvete (neodmítnete naši nabídku), pak jste uzavřeli smlouvu. Je ale možné nejdříve s někým uzavřít smlouvu, v níž se druhá strana zaváže, že bude v určitém konkrétním případě reagovat na určité konkrétní nabídky jejich odmítnutím a pokud k odmítnutí nedojde, bude uplynutím sjednané doby nabídka přijata.
Není-li smluvní strana snadno k zastižení, nebo pokud je smluvních stran víc, může být vhodné využít i doručení přijatého návrhu určitému zástupci (například advokátovi).
Do kdy je nutné přijmout nabídku u smlouvy uzavírané na dálku?
Pokud návrh smlouvy posíláte písemně, a adresát nabídky chce nabídku přijmout, musí zareagovat ve lhůtě, která je v nabídce určena. Když z jakéhokoliv důvodu není lhůta v nabídce uvedena, pak ze zákona platí přijetí v přiměřené lhůtě vzhledem k povaze navrhované smlouvy a prostředkům použitých pro zaslání nabídky. Lhůta tedy bude jiná podle toho, o jak složitou smlouvu jde, ale i podle toho, zda pro doručení použijeme datovou schránku (o tom více v pokračování článku), nebo jestli k doručení návrhu smlouvy použijeme Českou poštu. Z praxe lze jednoznačně doporučit si dobu pro přijetí nabídky sjednat tak, aby bylo jasné nejen jak, ale i do kdy je možné na návrh smlouvy reagovat a kdy už je pozdě.
zdroj: bnt journal
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




