Novela zákona o obchodních korporacích – II. část

První část článku si můžete přečíst zde.

Odstoupení z funkce

Nové úpravy se dočká i odstoupení z funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Funkce již nebude zanikat po uplynutí 1 měsíce od doručení oznámení o odstoupení orgánu, který jej zvolil (§ 59 odst. 5 ZOK), nýbrž okamžikem projednání odstoupení orgánem, který člena voleného orgánu zvolil. Takový orgán má povinnost odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději však při prvním zasedání takového orgánu. Pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník, pak výkon funkce končí po uplynutí 2 měsíců po oznámení o odstoupení, neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Přípustná je ale odlišná úprava ve společenské smlouvě, ve které bude moci být zakotveno, že postačí, pokud odstoupení projedná orgán, jehož je odstupující člen členem.

Pokud člen voleného orgánu není volen orgánem obchodní korporace (typicky při kodeterminaci – tedy při volbě části voleného orgánu společnosti zaměstnanci) oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem.

Pokud je ale odstoupení oznámeno přímo na zasedání orgánu, jehož je odstupující člen členem, funkce končí po uplynutí 2 měsíců od tohoto oznámení, pokud orgán neschválí na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

Smlouva o výkonu funkce

Dle současné právní úpravy se dovozuje, že pokud není smlouva o výkonu funkce schválena valnou hromadou, je stižena relativní neplatností, tedy jinými slovy se považuje za platnou (se všemi důsledky z toho pro právní závazky vyplývajícími), pokud se oprávněná osoba neplatnosti nedovolá. Tato koncepce přinášela problémy spojené především s odměňováním členů voleného orgánu. Dle Novely by mělo být na jisto stanoveno, že dokud nejvyšší orgán společnosti smlouvu o výkonu funkce neschválí, tato smlouva nenabude účinnosti. Smlouva o výkonu funkce je pak účinná ode dne vzniku funkce nebo ode dne jejího uzavření, podle toho, který z těchto dnů nastal později, přičemž valná hromada může rozhodnout odlišně.

Pro případ rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce je stanoveno, že se použijí ujednání společenské smlouvy, pokud není smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. Tímto lze ad hoc překonat společenskou smlouvu, aniž by přitom společenská smlouva byla měněna i pro případy pro futuro.

Nová pravidla pro prokuristu

Novela ruší bez dalšího použitelnost ustanovení ZOK týkající se nepřípustnosti konkurenčního jednání, střetu zájmů a obecně ustanovení upravující pravidla o jednání členů orgánů (včetně povinnosti péče řádného hospodáře, pravidlo podnikatelského úsudku apod.) na institut prokury. Plně se tedy v Novele odráží to, že prokurista skutečně není orgánem obchodní korporace a nemělo by tak na něj být pohlíženo. Zároveň ovšem Novela ruší výjimku pro prokuristy dle § 71 odst. 5 ZOK , nově tak bude možné na prokuristu pohlížet jako na vlivnou osobu dle § 71 odst. 1 ZOK, což se sebou nese všechny zákonné důsledky s tím spojené.

Faktické vedení společnosti

V novém znění § 62 ZOK Novela pomýšlí na tzv. osoby v postavení člena voleného orgánu a stanoví, že i když nejsou členy voleného orgánu a bez zřetele, jaký vztah k obchodní korporaci mají, použijí se na ně ustanovení o konkurenčním jednání, o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře či o střetu zájmů (to se nakonec může týkat i prokuristů). Při možném střetu zájmů nebo úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu pak tato osoba v obdobném postavení člena statutárního orgánu informuje statutární orgán a kontrolní orgán, a pokud nebyl zřízen, tak orgán nejvyšší.

Právnická osoba členem voleného orgánu kapitálové společnosti

Novela stanovuje přísnější pravidla pro výkon funkce člena voleného orgánu právnickou osobou ve prospěch právní jistoty. V novém znění § 46 ZOK je stanoveno, že právnická osoba, kterážto je členem voleného orgánu kapitálové společnosti, musí zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která ji bude zastupovat, a tato fyzická osoba musí splňovat všechny požadavky pro jakéhokoli jiného člena voleného orgánu kapitálové společnosti. Vylučuje se tedy aplikace pravidla v § 154 občanského zákoníku, kdy v případě nezmocnění jiné fyzické osoby, byl zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu člen jejího statutárního orgánu.

Novela stanovuje přísné sankce za nedodržení zmocnění jediné fyzické osoby a jejího zapsání do obchodního rejstříku. Předně nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti vůbec zapsat do obchodního rejstříku, bez toho aniž by byl do obchodního rejstříku zapsán i její zástupce. Právnická osoba zvolená do orgánu kapitálové společnosti má povinnost zmocnit bez zbytečného odkladu jediného zástupce a tento zástupce musí být do 3 měsíců od vzniku funkce právnické osobě zapsán do obchodního rejstříku. Pokud tato povinnost není splněna, funkce právnické osoby zaniká ex lege.

Dle přechodných ustanovení obdobné platí i pro právnické osoby, které jsou již zapsány v obchodním rejstříku jakožto členové volených orgánu kapitálových společností ke dni účinnosti Novely, tj. k 1. 1. 2021. Takové právnické osoby mají povinnost do 3 měsíců od účinnosti Novely zmocnit a zapsat jedinou fyzickou osobu do obchodního rejstříku, jinak jejich funkce zaniká.

V dalším dílu Vás budeme informovat o změnách týkajících se společností s ručením omezeným.

---