Články

Zaměstnavatel i zaměstnanec mají právo obrátit se na soud v případě, že se domnívají, že pracovní poměr byl ukončen neplatně.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Nejprve bych si dovolil vysvětlit zhruba, z čeho vychází princip a způsoby trestání v České republice. Není to zdaleka tak nahodilé, jak se někdy z jednotlivých kauz, o kterých noviny přinášejí informace, zdá, je to do jisté míry určitý promyšlený systém.

Náplní tohoto článku je pojednání o následcích porušení zákazu cese.

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.

Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování.

S cílem řešit rostoucí náklady na zdravotní péči i další aktuální potřeby v oblasti veřejné zdravotní péče představilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 12. dubna 2024 návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Náplní tohoto článku je pojednání o následcích porušení zákazu cese.

Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.

aneb nová právní úprava chráněných označení původu a zeměpisných označení v Evropské unii pro řemeslné a průmyslové výrobky.

Součástí novely zákoníku práce, kterou plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jsou opatření na podporu rodičů s malými dětmi. Tyto změny mají za cíl usnadnit rodičům návrat do práce a umožnit flexibilnější čerpání rodičovské dovolené.

V souvislosti s existencí dluhu zajištěného ručitelským prohlášením, a následným splněním dluhu ručitelem věřiteli, vzniká subrogační regres, v rámci kterého přechází na ručitele poskytující zajištění pohledávka a její příslušenství, zajištění, i další práva s pohledávkou spojená.[1]

Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.

Článek má za cíl seznámit veřejnost s povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve vztahu ke školení zaměstnanců či spolupracujících osob se zacílením na realitní zprostředkovatele s formou právní subjektivity jakožto fyzická osoba či právnická osoba podnikající na území České republiky.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Triumfální technika. Destruktivní nihilismus. Téma číslo jedna. Odborná literatura charakterizuje test proporcionality různě, v každém případě hojně.

Mgr. Vlastimil Diviš vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a odborník na právo nemovitostí a stavební a energetické právo zodpověděl 5 otázek.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Pokud jste se rozhodli podnikat v e-commerce, stojíte před mnoha právními nástrahami, které je nutné pečlivě ohlídat. Legislativa, jíž se provozovatelé e-shopů musí řídit, zahrnuje například všeobecné obchodní podmínky, reklamační řád, GDPR, autorská práva k fotkám produktů, nastavení lišty cookies, smlouvy s dodavateli a obchodními partnery a mnoho dalších. Ať už plánujete provozovat malý e-shop nebo velký internetový obchod, je důležité znát všechny právní aspekty spojené s e-commerce.

Cílem a zároveň přínosem tohoto článku je přiblížit možná rizika v oblasti duševního vlastnictví související s „NFT“ neboli „non-fungible tokeny“.

Rozsudek 31 Cdo 2273/2022[1] reflektuje významný posun v interpretaci právních norem týkajících se smluvních pokut a jejich moderace. Zvláštní pozornost je v něm věnována i souvislostem s problematikou absolutní neplatnosti, která se v daném kontextu stává klíčovým aspektem při posuzování ujednání o smluvních pokutách.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Dne 29. května 2024 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZISIF“), a další související zákony. Přestože největší pozornost upoutala přísnější úprava notoricky známých alternativních fondů fungujících podle § 15 ZISIF, zajímavých novinek přináší novela mnohem více.