Články

Od 12. září 2025 vstoupilo v účinnosti evropské nařízení o datech (Data Act), které přináší zcela nová pravidla pro nakládání s daty z chytrých zařízení s cílem posílit evropskou datovou ekonomiku. Data Act představuje jeden z klíčových kroků na cestě k vytvoření jednotného evropského trhu s daty a ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy v digitálním světě.

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

K analýze pravidla upraveného v § 40 odst. 4 větě druhé autorského zákona, jež modifikuje pro případy nakládání s dílem bez k tomu nezbytné licence obecnou úpravu občanského zákoníku týkající se stanovení rozsahu náhrady za bezdůvodné obohacení a stanoví paušalizovanou náhradu ve výši dvojnásobku obvyklé licenční odměny.

Institut elektronického platebního rozkazu (dále jen „EPR“) byl do českého právního řádu zaveden již v roce 2008, avšak stále je pro mnohé velkou záhadou.

Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?

Je zřejmé, že s rozvojem neurověd došlo k zásadnímu obratu v uvažování o svobodě vůle, což ovlivnilo samu podstatu uvažování o právu jako takovém. Vedle tohoto zásadního nabourání stávajícího teoretického paradigmatu lze mluvit i o otázkách praktického využití neurotechnologických důkazů v rámci soudních řízení a o oprávněnosti jejich užití, případně o problémech s takovým užitím spojených. Proti užití neurotechnologií v právu se navíc objevují závažné námitky.

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.

Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.

Návrat zaměstnanců z rodičovské dovolené představuje zásadní okamžik, který může výrazně ovlivnit nejen jejich profesní směřování, ale také atmosféru a efektivitu celého týmu. Jak se s touto situací vyrovnat co nejcitlivěji, aby nebyla stresující ani pro zaměstnance, ani pro firmu?

Která myšlenková a právní východiska jsou v evropském právním prostředí významná pro diskuzi o právní úpravě nesezdaného soužití?

Ve Štrasburku byla 14. listopadu 2025 za Českou republiku slavnostně podepsána Úmluva Rady Evropy o ochraně profese advokáta, která představuje první právně závazný mezinárodní dokument výhradně věnovaný ochraně advokacie.

Směrnice NIS 2 významně rozšiřuje okruh společností, které podléhají regulaci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nově se týká nejen provozovatelů kritické infrastruktury, ale i celé řady dalších poskytovatelů služeb napříč sektory.

Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.

Koupě nemovitosti je pro většinu lidí významná životní událost.

Příspěvek analyzuje vývoj a budoucnost investiční arbitráže v Evropské unii po klíčovém rozsud­ku Achmea, který zásadně změnil právní postavení a úroveň ochrany zahraničních investorů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 15. července 2025, sp. zn. 4 Ads 173/2024-33, přináší důležité poselství: Ve správním řízení nesmí převážit formalismus nad spravedlností, zvlášť tam, kde jde o zánik základního sociálního práva.

Finanční influenceři pod drobnohledem ČNB. Kdy se může stát příspěvek na sítích investičním doporučením a spadat pod nařízení MAR?

Na nedávné kauze kolem závěti zpěvačky Anny "Aničky" Slováčkové [1] se ukázalo, jak i drobná formální chyba může zmařit poslední vůli zůstavitele. Slováčková před smrtí sepsala závěť, v níž chtěla odkázat většinu majetku otci a bratrovi. Avšak protože jeden ze svědků její závěti byl osobou blízkou dědici (bratrovi), stala se tato část závěti neplatnou a dědictví se muselo rozdělit podle zákona jinak, než zamýšlela. Tento případ ilustruje, že při sepisování poslední vůle je třeba dbát na každou zákonnou formalitu. Níže přinášíme přehled nejčastějších chyb, kterých se lidé při sepisování závěti dopouštějí.

Posuzování kolizních nehod mezi lyžaři vyžaduje vyvážení přednostních práv jednotlivých účastníků lyžařského provozu s obecnou prevenční povinností všech lyžařů chovat se obezřetně. Pravidlo FIS č. 3 stanoví, že lyžař jedoucí shora musí zvolit jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře před sebou. Klíčovou otázkou zůstává, zda je toto přednostní právo lyžaře v dolní pozici absolutní.

Due Diligence (DD) je právní, finanční, daňově účetní, technická a ekonomická prověrka podniku, jeho podílů, akcií, aktiv, pasiv apod., prováděná před prodejem nebo koupí podniku.

Zájem Česka i EU o strategické suroviny roste – a s ním i tlak na obnovení těžby i v místech, kde byla dříve zamítnuta. Co to znamená pro obce? Přinášíme přehled právních nástrojů, tipy, jak jednat s těžební společností o podmínkách, i varování, kdy je na místě říct ne. Připravte se na nové výzvy s praktickými informacemi a podporou odborníků.

Odvolání vedoucího zaměstnance může být složitým procesem, který vyžaduje pečlivé dodržení zákonných pravidel. Kdo je skutečně vedoucím zaměstnancem, jak postupovat při jeho odvolání a na co si dát pozor?

Tento článek se zabývá neuroprávem[1], tedy zejména novými neurotechnologiemi a možnostmi jejich užití s praktickými i teoretickými dopady v rámci stávajícího právního diskurzu.

Zapomenuté schůzky nejsou nic příjemného. Pokud ale sjednanou schůzku na úřadu práce propásl uchazeč o zaměstnání, mohl se z banálního opomenutí stát problém se závažnými důsledky. Od října letošního roku však dochází ke změně. Jak bude taková situace posuzována nově?

Uživatelé čím dál více vyhledávají informace pomocí AI, která je pro ně automaticky získává, třídí a využívá z veřejně dostupných webových stránek. Toto takzvané scrapování však na weby vytváří velký nápor, který může mít i parametry kybernetického útoku.