Judikatura

Ústavní soud rozebírá, proč jsou stávající omezení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů v souladu s ústavním pořádkem.

Správní orgán je povinen evidovat dokumenty tak, aby z nich byl údaj o čase doručení zjistitelný.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného není vyloučeno skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky.

Při vracení dotace (tj. odvodu za porušení rozpočtové kázně) se nepřihlíží k majetkovým poměrům příjemce dotace.

Na přestupky spáchané před nabytím účinnosti nového zákona o odpovědnosti za přestupky (tj. před 1.7.2017) se neaplikuje 3 letá promlčecí doba podle nového zákona.

Situace, kdy je právnická osoba stíhána spolu se svým jednatelem vedla nutně k tomu, že musel být právnické osobě ustanoven opatrovník. Ústavní soud však říká, že i stíhaný jednatel může stanovit zástupce právnické osobě, pokud tak činí v dobré víře.

OSA musí prokázat, zda rádio v provozovně hrálo skladby jeho autorů.

Rozhodnutí zastupitelstva nebo rady obce v majetkoprávních věcech má povahu interního aktu obce, a nikoliv konstitutivního právního aktu.

V případě, že se ve stejném termínu konají volby a místní referendum, musí hlasování proběhnout v týž místnostech?

Podle Ústavního soudu, nejsou-li dány zvláštní důvody, je spravedlivé, aby si každý ze spoluvlastníků nesl své náklady na vypořádání spoluvlastnictví.

Při posuzování špatného zacházení v době, kdy byl poškozený v moci policie, musí státní orgány vyvinout vlastní iniciativu k zajištění důkazů, neboť je to pro poškozeného v takové situaci téměř nemožné.

Vedle peněžité náhrady škody přísluší poškozeným zpravidla také úroky z prodlení.

Může soud uložit propadnutí rodinného domu pachatele, pokud v něm prokazatelně páchal trestnou činnost?

Promlčecí lhůta stanovená judikaturou, nemůže uplynout dříve, než byla judikována.

Ústavní soud řekl, že nelze držet v předběžné vazbě v rámci extradičního řízení osoby, jimž byla udělena doplňková ochrana. Tyto osoby nelze extradovat a je třeba je pustit.

Zákaz nošení pokrývek hlavy studentkám muslimského vyznání při teoretické výuce ve škole nebyl podle Nejvyššího soudu odůvodněn legitimním cílem.

Ústavní soud zrušil ke konci příštího roku ustanovení, podle kterého je třeba podávat daňová přiznání apod. na tiskopisech vydaných Ministerstvem financí. Soudu vadí, že obsah tiskopisů nestanoví zákon.

Při zabírání věci nelze automaticky předpokládat, že jednotlivec, kterému věc náleží, s ní bude nakládat nečestně, či dokonce trestněprávně zakázaně.

V aktuální judikatuře, zastávající se mladistvých černých pasažérů, Ústavní soud zdůrazňuje, že ustanovený opatrovník není k tomu, aby soudu usnadnil doručování, ale aby hájil práva zastoupeného.

Úřední záznam či oznámení přestupku není možno použít jako důkaz.

Rozsudek Nejvyššího soudu, který s odkazem na judikaturu tvrdí, že § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení je dispozitivní povahy, Ústavní soud zrušil pro nedostatek důvodů.

Trestní stíhání pro pomluvu je na místě pouze u nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze řešit prostředky soukromého práva a které zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří.