Judikatura

Ústavní soud zrušil ke konci příštího roku ustanovení, podle kterého je třeba podávat daňová přiznání apod. na tiskopisech vydaných Ministerstvem financí. Soudu vadí, že obsah tiskopisů nestanoví zákon.

Při zabírání věci nelze automaticky předpokládat, že jednotlivec, kterému věc náleží, s ní bude nakládat nečestně, či dokonce trestněprávně zakázaně.

V aktuální judikatuře, zastávající se mladistvých černých pasažérů, Ústavní soud zdůrazňuje, že ustanovený opatrovník není k tomu, aby soudu usnadnil doručování, ale aby hájil práva zastoupeného.

Úřední záznam či oznámení přestupku není možno použít jako důkaz.

Rozsudek Nejvyššího soudu, který s odkazem na judikaturu tvrdí, že § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení je dispozitivní povahy, Ústavní soud zrušil pro nedostatek důvodů.

Trestní stíhání pro pomluvu je na místě pouze u nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze řešit prostředky soukromého práva a které zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří.

Informace z přestupkového řízení, kdy se přestupku měl dopustit úředník na úřadě v úředních hodinách, nemusí být vždy informacemi "o veřejně činných osobách, které vypovídají o jejich úřední činnosti".

Spotřebitel, který nebyl poučen o právu odstoupit od smlouvy uzavírané na dálku, nenese odpovědnost za snížení hodnoty zboží ani v případě, že ji sám způsobil.

Podle Ústavního soudu podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nesmí být zpoplatněno.

Ústavní soud odmítnul matematický a zjednošující pohled na institu tzv. sdílené újmy, kdy se nemajetková újma jednoduše podělí počtem poškozených účastníků.

K obnově řízení by podle Ústavního soudu mělo stačit, pokud nové skutečnosti a důkazy mohou změnit původní rozhodnutí, nemusí se posuzovat, zda jej skutečně změní.

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, kdy je obec osobou povinnou k dani z přidané hodnoty.

Ústavní soud má za to, že by v řízení o změně jména mělo být slyšeno i stanovisko dítěte.

To, že se věc odehrála v prostorách úřadu a v pracovní době z ní samo o sobě ještě nečiní věc, jejíž zveřejnění, včetně zveřejnění jmen a příjmení zúčastněných osob, je v obecném veřejném zájmu.

Dotační podvod, v němž došlo k vyplacení peněz z Evropských rozpočtů, je celkem běžná záležitost. Soudy však donedávna neměly jasno v tom, zda lze spáchat poškozování finančních zájmů EU a dotační podvod v souběhu a jak posuzovat rozsah škody.

Povinnosti vysadit dřeviny se nelze zbavit převodem pozemku, na němž byly předtím dřeviny vykáceny, nejde o povinnost tzv. in rem, která by se vázala k pozemku.

Trestní stíhání téměř vždy zasáhne mimo obviněného i jeho osoby blízké (někdy velmi intenzivně). Na rozdíl od obviněného tyto osoby nemohou požadovat náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním.

Podle Ústavního soudu bylo toto dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem v rozporu se základními principy demokratického právního státu.

Ústavní soud zrušil část advokátního tarifu upravující výpočet odměny opatrovníka ustanoveného osobě neznámého pobytu, jelikož byla příliš nízká.

Ne každé neracionální či nehospodárné jednání je nutně trestné, jinak by každý vedoucí pracovník byl "jednou nohou v kriminále".

Ústavní soud judikoval další okolnosti, za nichž lze využít § 150 občanského soudního řádu a nepřiznat náklady řízení vítězné straně.