Vracení dotace

Při vracení dotace (tj. odvodu za porušení rozpočtové kázně) se nepřihlíží k majetkovým poměrům příjemce dotace.

Mgr. Martin Eliášekprávník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Obce nemohou v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně argumentovat svými majetkovými poměry, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 6 Afs 246/2018. Účelem odvodu je vrátit neoprávněně čerpané prostředky zpět do veřejného fondu, a proto lze zohlednit pouze závažnost nedodržení povinností příjemce dotace a míru naplnění účelu dotace. Proto by měl být za stejná a stejně závažná pochybení uložen odvod ve stejném poměru k výši dotace, a to bez ohledu na příjemce dotace. Stejně tak nelze při určování výše odvodu rozlišovat, jaký byl účel dotace v tom smyslu, že by snad některý účel byl důležitější než jiný. Finanční správa nemůže přihlédnout k osobě příjemce či účelu dotace a podle toho uložit nižší či vyšší odvod.

Vedle toho Nejvyšší správní soud v daném rozsudku zopakoval, že za dodržení podmínek dotace jsou výlučně odpovědní příjemci podpor. Obrana, že poskytovatel dotace neupozornil na nesrovnalosti při provádění dané akce, nemohla vyloučit odpovědnost příjemce. Soud řekl, že legitimní očekávání zakládá pouze poskytnutí konkrétních ujištění ze strany příslušného orgánu. Nedostatek námitek legitimní očekávání nezakládá.

Celý judikát si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Sdílejte článek
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři