Falšování důkazů s dobrým úmyslem

Je nepochybné, že falešné důkazy nemohou vést k odsouzení stíhané osoby. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1121/2018 se pak můžeme dočíst, že falšování důkazů je ze strany policistů trestné (jako zneužití pravomoci úřední osoby), i když úmysl policistů směřoval toliko k odsouzení osoby, o níž byli přesvědčeni, že trestný čin spáchala.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Ústavní soud, daňový balíček
Foto: Fotolia

V dané věci šlo o odsouzení policistů, kteří donutili svědky podepsat protokol o svědecké výpovědi, která neproběhla. Policisté měli informace z předešlých podání vysvětlení, domovní prohlídky a také od kolegů a vše nasvědčovalo spáchání trestného činu. Tímto postupem si práci pouze "usnadnili". Při obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby se bránili, že nemohli svým jednáním nikomu způsobit žádnou újmu, když trestní stíhání bylo (podle nich) důvodné. Chtěli pouze, aby spravedlnosti bylo učiněno za dost.

Podle Nejvyššího soudu újmou, kterou jejich jednání mělo za cíl způsobit, bylo "nespravedlivé odsouzení". Odsouzení člověka je totiž přípustné pouze za předpokladu, že v předepsané procesní proceduře je vina prokázána na základě řádných, zákonných důkazů. Pokud se takové důkazy nepodaří obstarat, nelze si vypomáhat důkazy nezákonnými.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články