Judikatura

Dne 10. září 2015 rozhodl Soudní dvůr EU ve věci C-266/14 o předběžné otázce týkající se výkladu pojmu „pracovní doba“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby („Směrnice“).

V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 116/2014 se dozvíme, že poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, bez ohledu na její věk...

Ptáte-li se policie, zda zlikvidovala vám odebraný biologický vzorek, musí odpovědět do 15 dnů.

Krajský soud v Brně usnesením č.j. 64 A 6/2014-20 vyhověl žádosti občana Slovenské republiky, aby byl zapsán do dodatku stálého seznamu voličů vedeného pro volby do zastupitelstva obce, ačkoliv neměl na území obce trvalý, ale pouze přechodný pobyt.

Kdokoliv může zaplatit soudní poplatek za kohokoliv.

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 55/13 dne 12. května 2015 Ústavní soud potvrdil ústavnost délky rozhodného období pro posuzování vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Rekognice je úkonem, při němž je obviněný nucen toliko pasivně strpět poznávací proceduru. Pouhé strpění rekognice nelze označit za donucování k sebeobviňování či k sebeusvědčování. Poznávaná osoba (včetně obviněného) je povinna strpět provedení rekognice a může být přípustnými prostředky (předvedením, uložením pořádkové pokuty) donucována k účasti na rekognici.

Solárnící dostali další políček od českých soudů. Nejvyšší správní soud konstatoval, že rdousící efekt lze zohlednit pouze tehdy, pokud se dotyčný choval ekonomicky rozumně.

Ústavní soud dne 25. 8. 2015 nálezem, sp. zn. I. ÚS 2574/14, uznal právo starosty sjednat smluvní pokutu ve prospěch obce.

Komentář JUDr. J. Jirsy k jednomu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4032/14, v němž Ústavní soud uvádí, za jakých okolností může zasáhnout do hodnocení důkazů provedených obecným soudem.

Důvodem pro osvobození od soudních poplatků nemůže být sama o sobě skutečnost, že směnečný žalobce je nemajetný, neboť veškeré prostředky vynaložil na koupi cenného papíru (směnky). Pokud by tomu tak bylo, šlo by o zjevný a nepřijatelný pokus o podnikání na účet státu, na který by v případě neúspěchu žalobce přešlo celé riziko obchodní operace. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.7.2015, sp. zn. 12 Cmo 130/2015

Co když si objednatel bez vědomí zhotovitele nechá odstranit vady díla? Má nárok na slevu? Postačí, že předmětné vady u zhotovitele reklamoval.

Je výrobou i neúmyslné znečištění benzínu naftou?

Leasingový nájemce automobilu jej po nehodě dal opravit přičemž náklady na opravu požadoval po leasingovém pronajímateli jakožto bezdůvodné obohacení. Měl na to nárok?

Může za stát vystupovat na jedné straně několik organizačních složek jako vedlejší účastníci? Komentář k usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Co 530/2013

Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014

Ministerstvo financí konečně opustilo praxi, kdy odmítalo akceptovat regulaci obsaženou v obecně závazných vyhláškách obcí, a začalo z úřední povinnosti rušit příslušná povolení. To se přirozeně nelíbilo provozovateli předmětných videoloterijních terminálů, který argumentoval zejm. legitimním očekáváním...

Soud ve správním soudnictví nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli náhradu nákladů řízení stanovenou paušální částkou.

Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 As 189/2014 zkomplikoval život všem subjektům, které jsou povinny poskytovat informace podle informačního zákona. Rozhodl totiž, že ministerstvo dopravy má povinnost při poskytování smlouvy s Českými drahami o této skutečnosti vždy předem informovat České dráhy a dát jim prostor k vyjádření. A toto pravidlo se netýká jen Českých drah ...

Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.

Spolupůsobení toho, kdo svou totožnost a své jméno propůjčí k převzetí práv a povinností, které ve skutečnosti nechce autenticky vykonávat, resp. je vědomě vykonává v roli dobrovolné loutky, je trestné, pokud dojde k poruchovému jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu nějakého majetkového či hospodářského trestného činu. Komentář k Usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 6. května 2015, sp.zn. 5 To 159/2015