Počítání lhůt při elektronické komunikaci

Pro všechny orgány doručující elektronicky může být zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 6 As 127/2015, který se zabývá názorem, že pravidlo pro počítání lhůt "připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den" se nepoužije na elektronickou komunikaci.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

Výše uvedený názor zastával Krajský soud v Hradci Králové a zdůvodnil jej tím, že k e-mailové schránce mají subjekty nepřetržitý přístup i po dobu víkendů, na rozdíl od pošty či podatelny příslušného úřadu. Navíc když k doručení zprávy do datové schránky fikcí dochází přesně 10 dní od jejího dodání (tj. i o víkendu), pak analogicky lhůta pro potvrzení podání dle § 37 odst. 4 správního řádu elektronickou cestou musí také trvat přesně 5 dnů. Tento názor však Nejvyšší správní soud v předmětném judikátu vyvrací, neboť takový přístup postrádá oporu v zákoně.

Zákon nerozlišuje počítání lhůty v závislosti na formě toho kterého úkonu. Podle závěru krajského soudu by bylo nutné počítat konec lhůty až podle toho, zda bylo podání učiněno elektronicky nebo poštou. Docházelo by k situacím, kdy orgán veřejné moci ani účastníci řízení neví, zda bude konec lhůty posunut, či nikoliv. Takovýto přístup je třeba odmítnout. Navíc analogie doručením do datové schránky selhává v tom, že se takto počítá začátek lhůty (např. pro odvolání), nikoliv její konec, pro který se i zde uplatní ono pravidlo obsažené v § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články