Občanské právo

Pokud se stanete vlastníkem bytu, pak se pravidelně stanete automaticky také členem společenství vlastníků jednotek (SVJ).

V životě se můžeme naprosto běžně setkat se situacemi, kdy kupujeme či naopak prodáváme nějakou věc, ať již movitou či nemovitou, u které se dříve či později projeví vady, které pak přináší do závazkového vztahu (doposud možná bezproblémového) nové skutečnosti.

Dostali jste se v rámci vyjednávání smlouvy do bodu, kdy by bylo lepší vycouvat? Nebo se vám naopak těsně před podpisem smlouvy začal cukat váš obchodní partner? Čtěte dál, v tomto článku se zaměříme na předsmluvní odpovědnost a vše co s ní souvisí.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu je možné nepřevzít pronajímané nebytové prostory pro vady vylučující jejich řádné užívání a současně odstoupit od nájemní smlouvy. Občanský zákoník přitom počítá pouze s výpovědí jako jednoho z možného způsobu ukončení nájemní smlouvy.

Lidé, kteří nemají dostatečné osobní zkušenosti s advokáty nebo kteří nejsou sami právně vzdělaní, mají častokrát mylné či neúplné představy ohledně povolání advokáta.

Podle občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval. Jak lze tedy spoluvlastnictví zrušit a vypořádat?

Odpověď Nejvyššího soudu zní překvapivě „Ano“.

Lidé, kteří nemají dostatečné osobní zkušenosti s advokáty nebo kteří nejsou sami právně vzdělaní, mají častokrát mylné či neúplné představy ohledně povolání advokáta.

Většina lidí netuší, jak postupovat po dopravní nehodě. Nemají v ruce potřebné informace, navíc jim chybí povědomí o vlastních právech.

Protože se právo nevyhýbá ani sociálním sítím, je i při práci s nimi třeba zohlednit možné právní důsledky.

Developerské projekty nabízí atraktivní příležitost k pořízení vlastního bydlení. Rezervační smlouva, kupní smlouva na byt v novostavbě a jiná smluvní dokumentace, kdy na straně prodávajícího stojí developer, má svá specifika. Níže se podíváme, jak eliminovat některá rizika.

Podle ustanovení § 3060 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) platí, že pokud zatěžuje věcné právo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba součástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje. Co to ovšem znamená v praxi?

V našem minulém příspěvku jsme připravili shrnutí, jaké otázky související s duševním vlastnictvím (IP) by měl každý startup řešit. Nyní se blíže podíváme na to, jak v praxi zajistit, aby startup měl k předmětnému duševnímu vlastnictví potřebná práva.

V katastru nemovitostí jsou v současné době zapsány řádově stovky tisíc pozemků či staveb (nebo podílů na nich), jejichž vlastníka nelze na základě zapsaných údajů dostatečně identifikovat.

Dluh mlčí, ale nedá spát. Někdy oběma stranám, jindy jenom jediné. Při uznání dluhu je třeba dodržet jasně daná pravidla, jinak bude neplatné. A nezapomínat, že je to veskrze dobrovolná záležitost a ideální je písemná podoba. Ale jsou i jiné možnosti.

Předmětem článku je virtuální vlastnictví se zaměřením na virtuální předměty v počítačových hrách, simulacích a virtuální a rozšířené realitě.

Duševní vlastnictví je základním kamenem drtivé většiny startupů. Z praxe však víme, že podchytit jeho klíčová právní úskalí je zejména v počátku života startupu náročné a nákladné a není mu tak věnována dostatečná pozornost.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V poměrně recentním řízení jsem se dostala do procesně velmi zajímavé situace, která mě vedla k hlubší úvaze o tom, jak byl měl vlastně soud a/nebo účastníci opatrovnického řízení správně procesně postupovat v případě, že ještě před zahájením řízení ve věci samé na návrh některého z účastníků nařídí soud usnesením předběžné opatření, avšak následně již žádný z účastníků nepodá návrh na zahájení řízení ve věci samé, neučiní tak ani kolizní opatrovník, ale ani soud a řízení jaksi „neproběhne“.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2177/2021 ze dne 4. dubna 2022 vyjádřil k možnosti odstoupit od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle všeobecných ustanoveních o závazcích a dále k tomu, zda je nájemce povinen platit nájemné v případě, že předmět nájmu z důvodu závažných vad nepřevezme.

Jakou váhu má postoj 14letého nezletilého pro rozhodování soudu?

Obecně platí, že zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká zápisem do tohoto seznamu. V některých zvláštních případech se ale okamžik vzniku zástavního práva liší. Samotným nahlédnutím do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se proto nemusíme dozvědět o všech zástavních právech týkajících věci.

Závazky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům vznikají zejména ze smluv a dohod upravených zákoníkem práce (dále zák. práce), např. z pracovní smlouvy, z dohody o provedení práce, z dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Mohou vznikat i z jiných právních předpisů.