Články s tagem: lidská práva
Právo není nic (Opravdu?)
Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.
Styk s dítětem jako právo i povinnost rodiče
Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.
Nová úprava domácího násilí
Domácí násilí se bohužel vyskytuje častěji, než si mnoho lidí uvědomuje, a nezřídka je přítomno i v rodinách a vztazích, které navenek působí harmonickým dojmem. Nyní dochází ke změně, která by mohla obětem pomoci.
Nacistická protižidovská legislativa: Revoluce, nebo evoluce?
Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?
Když příroda promluví: od Klimaseniorinnen k Amazonii
„Změna systému, ne klimatu.“ Tahle věta se stále častěji objevuje v diskusích o klimatické krizi – a začíná se promítat i do práva. Zatímco v Evropě se lidé domáhají svého práva na čisté životní prostředí u soudů chránících lidská práva, v jiných částech světa se mění samotné paradigma: místo toho, aby lidé chránili přírodu, dostává příroda sama práva.
Ministerstvo žádá vládu o 200 milionů korun na odškodné za nezákonné sterilizace
Praha 25. května (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) žádá vládu o peníze na vyplácení odškodného za nezákonné sterilizace. Dosud uznal resort žádosti více než 900 žen, z toho 200 v letošním roce. Do konce loňského roku, kdy měla lhůta pro jejich podání původně končit, vyplatilo přes 210 milionů korun.
Krajský soud v Brně navrhl ÚS, aby zrušil část zákona o pobytu cizinců
Brno 20. května (ČTK) - Krajský soud v Brně navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o pobytu cizinců. Stanovuje, že pokud si cizinec k výslechu nepřivede vlastního tlumočníka, řízení o jeho pobytové žádosti skončí.
Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku: Posun v rozhodovací praxi, judikaturní vývoj a uvážení jeho důsledků
Rozhodování o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte nízkého věku, patří k nejobtížnějším úkolům soudní praxe. Soudci byli v minulosti v těchto případech obvykle velmi opatrní, neboť si byli vědomi specifických vývojových potřeb malých dětí a citlivosti raného věku na změny v pečovatelském prostředí.
Amnesty International vytýká ČR pomalé odškodnění za sterilizace či vývoz zbraní
Praha 29. dubna (ČTK) - Na neuzavřené odškodnění obětí nucených sterilizací, vývoz zbraní do rizikových regionů, nevyužívání kvalifikace uprchlíků z Ukrajiny či nedostatečná opatření na ochranu klimatu poukazuje ve své výroční zprávě o stavu lidských práv mezinárodní organizace Amnesty International (AI).
Snaha zrušit Svědky Jehovovy: Jde Ministerstvo kultury v ruských stopách?
...aneb rozdíly a podobnosti mezi zrušením Svědků Jehovových v Rusku a tím, o kterém se uvažuje v České republice.
Německý ústavní soud zdůrazňuje autonomii kolektivního vyjednávání před rovným zacházením
V únoru 2025 zrušil Spolkový ústavní soud dva rozsudky, které předtím vydal Spolkový pracovní soud (BAG). Případ se týkal odměny za noční práci v potravinářském průmyslu. Noční práce je v těchto odvětvích běžným jevem, například proto, že pece nebo plnicí systémy musí být v provozu nepřetržitě.
Očkovací zákon je podle NS protiústavní, je téměř nemožné získat náhradu újmy
Brno 9. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) vyzval plénum Ústavního soudu (ÚS), aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle něj odporuje ústavnímu pořádku.
Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?
Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.
Judikát měsíce - smlouva o studiu jako smlouva spotřebitelská (nález ÚS, sp. zn. IV. ÚS 2093/24)
Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.
Helga Pedersen Moot Court Competition v Praze
Ve dnech 5. až 7. února 2025 proběhlo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy první ze tří regionálních kol největšího lidskoprávního moot courtu v Evropě – Helga Pedersen Moot Court Competition (HPMCC). Tato soutěž simuluje ústní jednání před Evropským soudem pro lidská práva.
Odškodnění za sterilizaci žádalo 2266 žen, žádostí před koncem lhůty přibylo
Praha 3. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) obdrželo do 2. ledna dopoledne 2266 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace žen, celkový počet bude zřejmě vyšší.
Překvapivé rozhodnutí
Řádné projednání nároku poškozených na náhradu škody je neodmyslitelnou součástí účelu trestního řízení
Čtyři ženy v kauze Feriho si stěžují u soudu pro lidská práva
Praha 22. listopadu (ČTK) - Čtyři ženy z kauzy bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, jejichž případy nepřipustil k řádnému projednání ani Ústavní soud, si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Stížnost tam v polovině října podal jejich advokát Pavel Uhl.
Lze získat emaily jako důkaz nevěry?
Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.
Německé a české občanství pro Wintonovo dítě po více než 85 letech
Po téměř třech letech intenzivní práce bylo Haně Lise, narozené 1935 v Teplicích-Šanově v Československu uděleno německé a české občanství.
K problematice rozhodování o přiznání jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem
Článek se zabývá nedostatky v dosavadní praxi Ministerstva zdravotnictví při rozhodování o odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s právem.
Délka vazby u nenásilných zvlášť závažných zločinů de lege ferenda
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.
Zpětné stanovení výživného
Zvýšené výživné zpravidla přiznává od relevantní změny poměrů
Právní Kontroverze: Jiří Přibáň - Ústavní soud ve střetu s populismem
V této epizodě podcastu Právní Kontroverze si moderátor Petr Agha povídá s ústavním soudcem Jiřím Přibáněm o klíčových otázkách, které hýbou nejen českým, ale i evropským právním prostředím. Jaké výzvy čekají na právní stát v době, kdy populismus získává na síle a zpochybňuje hodnoty liberální demokracie?
Ochrana před druhotnou újmou obětí
Ústavní soud vyhověl poškozeným, jimž soud nezajistil výslech bez setkání s obžalovanými



