Články s tagem: náhrada škody

K náhradě ušlého zisku není nutné prokázání konkrétních ušlých zakázek

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Vlastnictví zavazuje i hlavní město Prahu, ale v případě, kdy městské části svědčí široce koncipované právo správy ke svěřenému majetku ve vlastnictví hl. m. Prahy, svědčí jí též povinnost počínat si v rámci správy majetku tak, aby nedocházelo ke škodám. Není tedy důvod, aby městské části, které poruší svou povinnost při správě majetku a způsobí tím škodu, za ni nenesly odpovědnost a veškerou odpovědnost přenášely na hl. m. Prahu jako vlastníka.

Naprostá většina podnikatelů – přesně 91 % – neplánuje pustit se do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.

Podnikatelé, kteří vidí, že od státu se žádné velké pomoci asi nedočkají, již začali uplatňovat nároky za krizová opatření vlády a opatření ministerstva vydávaná během nouzového stavu. Pokud patříte mezi ně, pravděpodobně už jste obdrželi nic neříkající reakci z úřadu vlády. Pokud jste se rozhodli obrátit se na soud, je zde dilema, jak označit žalovaného a u kterého soudu žalobu přiznat.

Dne 12. března 2020 došlo usnesením vlády č. 194 k vyhlášení nouzového stavu. V návaznosti na to vláda dalšími opatřeními zakázala pořádat kulturní, sportovní a další akce. Následně omezila také provoz stravovacích služeb, posiloven, koupališť, galerii a také ostatních zábavních zařízení.

Praha 4. července (ČTK) - Ministerstvo vnitra dostalo do konce minulého týdne 40 žádostí o kompenzaci ztrát vzniklých zavedením vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Na úřad se obrátilo 11 lidí a 29 firem, kteří dohromady požadují zhruba 285 milionů korun. ČTK to sdělila mluvčí Hana Malá. Ministerstvo podle ní žádosti nyní vyhodnocuje, žádný nárok zatím neuznalo. Vláda zhruba v polovině března začala kvůli šíření viru postupně uzavírat obchody, restaurace, kina či provozovny služeb a omezila cesty do ciziny. Od 11. května stát opatření začal uvolňovat.

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.

Černý Petr je celkem oblíbená dětská hra vhodná na cesty a dovolené. Obrazně se o černém Petrovi mluví jako o smolaři, Pechvogelovi, nešťastníkovi, looserovi apod. Do letošního cestování (a nejen do něho) velmi citelně a zcela neočekávaně zasáhla pandemie Covid19.

Hotely a gastronomie (denní a ještě více noční) patří k nejpostiženějším odvětvím hospodářství současnou coronavirovou krizí.

Městský soud v Praze dnešního dne rozsudkem sp. zn. 14 A 41/2020 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála zrušil několik opatření ministerstva zdravotnictví. Česká republika je stále právním státem.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit. Dnes se zaměříme na odpovědnost státu.

Tématem tohoto článku je obecný rozbor situace, kdy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu není v silách žalobce přesně vyčíslit náhradu škody (skutečné škody či ušlého zisku) vzniklé v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného a s tím související povinnost soudů stanovit v takovém případě výši škody úvahou, jakož i nemožnost zatížit žalobce nesplnitelným důkazním břemenem, to vše s využitím závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního soudu.

Společností hýbe debata o tom, zda a v jakém rozsahu budou státem kompenzovány škody, které občanům a podnikatelským subjektům (dále jen „poškození“) vzniknou v souvislosti s právními akty vydanými vládou a ministerstvem zdravotnictví.

Již nyní je zřejmé, že pandemie koronaviru (COVID-19) bude mít obrovský dopad na světovou ekonomiku. Dobrou zprávou pro české podnikatele je, že český právní řád upravuje právo uplatnit nárok na náhradu škody vzniklou v souvislosti s nouzovým stavem vůči státu. Následující text pojednává o praktických aspektech a nástrahách uplatnění tohoto nároku.

Vyhlášení nouzového stavu, který má pomoci eliminovat šíření nakažlivé choroby COVID 19 (tak je tato nemoc uvedena v Nařízení vlády ČR, na které odkazuje § 154 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) bude mít nepochybně za následek vznik škod značného rozsahu, které dopadnou (vlastně již dopadají) na podnikatele. Ti se čím dál častěji ptají, zda je budou muset nést na své riziko, nebo zda mohou uplatnit nárok na jejich náhradu a případně v jaké výši.

Vyhlášení nouzového stavu, karantény a jiných opatření na území České republiky v souvislosti s šířící se pandemií viru COVID-19, lidově zvaného „koronavirus“ se projevuje očekávanými negativními dopady nejen na českou ekonomiku celkově, ale i na jednotlivé podnikatele a živnostníky.

Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

Vedle peněžité náhrady škody přísluší poškozeným zpravidla také úroky z prodlení.