Kdo má tedy uklízet ty chodníky?
Zima už je za námi, ale během té příští to zřejmě nebude jinak. Tedy určitě ne s chodníky a jejich zimní údržbou.
Každý z nás to zná, nasněží a všude na chodnících je sníh a led. Vlastníci nemovitostí se začnou zajímat o své povinnosti a chodci zase o svou bezpečnost. Kdo by měl sníh či námrazu odklidit? A kdo nese odpovědnost za případný úraz na chodníku? Jsou to vlastníci nemovitostí, obec, nebo snad samotní chodci?
Kdo je vlastníkem chodníku?
Po první sněhové nadílce, která chodníky zasype, začnou mít někteří „morálně“ odpovědní vlastníci nemovitostí tendenci zamést si před vlastním prahem, a tak vyběhnou s hrably a snaží se napadaný sníh odklidit. Často to však není jejich povinnost.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZPK“), který danou problematiku upravuje, si prošel zásadními změnami. Převratný byl zejména rok 2009, kdy „chodníková novela“[1] zbavila většinu soukromých vlastníků tíhy odpovědnosti za škody vzniklé na chodnících, které přiléhají k jejich domům. Od té doby je to podle § 27 odst. 3 ZPK vlastník místní komunikace nebo chodníku, kdo je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
A kdo je tedy tím vlastníkem? Lze se setkat s nesprávnou interpretací, podle níž je to bez dalšího obec. Výše citované ustanovení totiž hovoří o (i) vlastníku místní komunikace, kterým je ze zákona obec, na jejímž území se místní komunikace nachází[2], a o (ii) vlastníku chodníku. Nicméně s určením vlastníka chodníku to bývá složitější, neboť pojem chodník není v českém právním řádu definován. Ozývá se volání po jeho legislativním vymezení, ale podle ustálené judikatury není absence jeho zákonné definice problém a je nutné tento výraz chápat stejně jako v běžném životě.[3]
Chodník tak může být:
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



