Články s tagem: náhrada škody

Vyhlášení nouzového stavu, který má pomoci eliminovat šíření nakažlivé choroby COVID 19 (tak je tato nemoc uvedena v Nařízení vlády ČR, na které odkazuje § 154 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) bude mít nepochybně za následek vznik škod značného rozsahu, které dopadnou (vlastně již dopadají) na podnikatele. Ti se čím dál častěji ptají, zda je budou muset nést na své riziko, nebo zda mohou uplatnit nárok na jejich náhradu a případně v jaké výši.

Vyhlášení nouzového stavu, karantény a jiných opatření na území České republiky v souvislosti s šířící se pandemií viru COVID-19, lidově zvaného „koronavirus“ se projevuje očekávanými negativními dopady nejen na českou ekonomiku celkově, ale i na jednotlivé podnikatele a živnostníky.

Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

Vedle peněžité náhrady škody přísluší poškozeným zpravidla také úroky z prodlení.

Zdánlivě provokativní nadpis mého příspěvku jsem zvolil záměrně. Jeho cílem však není nikoho urazit, nýbrž přiblížit odborné veřejnosti vybranou problematiku zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění („silniční zákon“ či „ZPK“) se zaměřením na povinnosti vztahující se k užívání a zajišťování schůdnosti pozemních komunikací.

Zdánlivě provokativní nadpis mého příspěvku jsem zvolil záměrně. Jeho cílem však není nikoho urazit, nýbrž přiblížit odborné veřejnosti vybranou problematiku zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění („silniční zákon“ či „ZPK“) se zaměřením na povinnosti vztahující se k užívání a zajišťování schůdnosti pozemních komunikací.

V případech porušení autorských práv soudy často čelí obtížnému vyčíslení vzniklé újmy. Pokud jsou neoprávnění šiřitelé autorských děl přistiženi, je poté těžké vyčíslit jimi způsobenou újmu tak, aby částka pokryla skutečnou ztrátu a poskytla poškozenému přiměřené zadostiučinění, zároveň ale nastavit limity tak, aby částka nevycházela pouze z tabulkových výpočtů, ale aby odrážela konkrétní okolnosti porušení práv.

Cílem mého článku není popsat všechny možné právní varianty, které z pohledu trestního práva mohou nastat po napadení člověka psem, ale na jednom skutečném příběhu vysvětlit potenciálním poškozeným, že rozhodování o náhradě škody v trestním řízení v podobných případech nemusí být jednoduché.

České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační.

Podnikatelé i občané se při své činnosti často střetávají s výkonem státní moci, jež pro ně může mít zcela zásadní následky. Nejde jen o to, že subjektu může být např. vyměřena sankce či omezena činnost. Jsou i další negativní následky úředního postupu, které nakonec snižují ekonomické výsledky a komplikují rozvoj podnikání. Může dojít k poškození pověsti, ztrátě času, nebo zatížení administrativou.

Jakou odpovědnost máte za odbornou radu, kterou poskytnete klientovi? Jakou musí mít odborná rada podobu, aby z ní vůbec nějaká odpovědnost vznikla?

Agenturní zaměstnávání upravuje zákoník práce v pouhých čtyřech paragrafech. Sama dlouhodobě tvrdím, že právní úprava je absolutně nedostatečná, navíc se v podstatě agentury práce s uživateli nesoudí. Je to zřejmě proto, že agentury práce nechtějí ztratit své velké klienty a raději se pro některé věci připojistí, než aby šly do sporu. Z tohoto důvodu ale zůstává spousta otázek a výkladů otevřených a není zřejmé, jak budou soudy v případě sporu rozhodovat. Palčivou se jeví například otázka náhrada škody.

Praha 21. února (ČTK) - Pražský magistrát nemá nárok na tři miliony korun, jež požadoval jako náhradu škody po šéfovi hodnotící komise k opencard Jiřím Chytilovi. Dnes to potvrdil městský soud, který zamítl odvolání Prahy. Soudní senát se ztotožnil s názorem, že město podalo žalobu pozdě a jeho požadavek je promlčený. Projekt karty opencard vznikl v době primátora Pavla Béma (ODS), toho však Praha nezažalovala.

Teorie ztráty šancí (příležitosti) byla diskutována v mnoha zemích v situacích nejasné příčinné souvislosti, kdy stávající systém v oblasti prokazování kauzálního nexu, založený na principu „vše nebo nic“ nevede k uspokojivým výsledkům. Samotná teorie ztráty šancí však přináší řadu dalších problémů v oblastech kvalifikace a kvantifikace újmy i v oblasti protiprávnosti. Tyto problémy jsou pak v článku podrobněji analyzovány a je poukázáno na jejich úskalí v souvislosti s úpravou odpovědnosti za újmu v OZ.

Institut promlčení je projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt (právo jest psáno pro bdělé). Nehlídá-li si subjekt svá práva, nemůže a neměla by mu v tomto ohledu být poskytována dostatečná ochrana. Totéž platí i v případech, kdy si subjekt sice svých práv vědom je a ochrany se domáhá, ale nikoli řádným a včasným způsobem. Po uplynutí delšího časového úseku je oslabena i jeho pozice důkazní, což může mít v případě soudního sporu za následek neunesení důkazního břemene, a s tím související neúspěch v tomto sporu. Zákonodárce se takové případy snaží eliminovat mimo jiné právě úpravou institutu promlčení a s ním souvisejících lhůt.

Nový zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže reaguje na legislativu přijatou na úrovni EU. Cílem nového zákona je významně zlepšit a usnadnit způsob, jakým se osoby poškozené porušením soutěžního práva mohou domáhat náhrady škody u vnitrostátních soudů. Subjektům, kterým byla způsobena škoda, se přijetím návrhu zákona významně zlepší procesní postavení při ochraně jejich práv zaručených soutěžním právem.

Následující příspěvek se zabývá otázkou škod zvěří, odpovědností za ně a jejich náhradami.

Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.

Česká republika je říší free Wi-Fi zón. Dle posledních zpráv patří naše země v hustotě pokrytí free Wi-Fi zón k nejlepším na světě. Typicky se jedná o provozovatele hostinců, restaurací nebo obchodů, kteří svým zákazníkům, a někdy nejen jim, umožňují připojení k internetu zdarma pomocí vlastní Wi-Fi přípojky. S uvedeným však mohou být spojeny i komplikace, jimiž se aktuálně zabýval Soudní dvůr EU ve věci ve věci C-484/14 Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH. Se závěry soudu bychom Vás tímto chtěli seznámit.

Zima je v plném proudu a řada z nás vyráží užít si zimní radovánky v lyžařských areálech. Lyžování je oblíbeným, i když někdy nebezpečným sportem. Úrazy na sjezdovkách nejsou ojedinělé. Právo proto proniká i na zasněžené svahy čím dál častěji.

Brno 1. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil tři roky starý verdikt, který dal Praze možnost žádat od firmy Reality MK škodu způsobenou shořením levého křídla Průmyslového paláce v Praze. V dubnu bez veřejného jednání odmítl dovolání firmy i města Prahy, které původně chtělo miliardový nárok uplatňovat také vůči dalším dvěma společnostem. Nyní NS zpřístupnil odůvodnění. Firma Reality MK patří slovenské Inchebě a v současnosti čelí insolvenčnímu návrhu.

Praha 27. dubna (ČTK) - Horní komora odmítla už v prvním kole projednávání návrhu senátorů STAN, aby stát musel vymáhat náhradu škody po chybujících úřednících. Rozhodla o tom dnes rozdílem dvou hlasů na popud ČSSD. Téměř shodnou předlohu má už dva roky na stole i Sněmovna. Cílem obou předloh bylo změnit současnou praxi, podle níž stát po úřednících škodu vymáhat může, ale nemusí, a proto toho málokdy využívá.

V oblasti práva veřejných zakázek se dlouhodobě diskutuje, zda je možné uvažovat o uplatnění nároku na náhradu škody uchazečem minimálně v podobě uhrazení nákladů na přípravu nabídky za situace, kdy zadavatel porušil některou ze svých zákonných povinností.

Zvíře není věc, ale smysly nadaný živý tvor. Tento legislativní obrat české civilistiky již druhým rokem rezonuje širokou veřejností a zcela jistě potěšil všechny milovníky zvířat. Je však nutno podotknout, že toto nové pojetí bude mít ve většině případů na běžný život vlastníků zvířat jen minimální dopad. Účinky nového kodexu se naopak významně projeví v případě, kdy dojde ke škodní události, jejímž původcem je právě onen smysly nadaný živý tvor.

Jak se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance, který vykonává podnikatelskou činnost, pro potřeby náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti?