Dieselgate – majitelé aut by neměli váhat
Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.
Na tomto případě je přitom zajímavé, že ve vztahu k promlčení je nutné uvažovat o dvou právních režimech, tj. dle starého i současného občanského zákoníku („NOZ“). Jak se totiž ukazuje, koncern Volkswagen se podvodu v podobě instalace nedovoleného softwaru, jenž umožňoval manipulovat s hodnotami emisí oxidů dusíku při laboratorním testování, zřejmě dopouštěl minimálně v průběhu let 2009 až 2015.
Pro tento účel je proto třeba vzít v potaz i přechodné ustanovení v § 3036 NOZ, podle něhož platí, že dle dosavadních právních předpisů (tj. starého občanského zákoníku) se posuzují mj. i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti NOZ. Za předpokladu, že objektivně k porušování emisních norem stanovených evropským nařízením o emisích Euro 5 a Euro 6,[2] jakož i jiných ustanovení předmětného nařízení, ze strany automobilek docházelo před 1. 1. 2014 a zároveň před tímto datem uzavřeli své kupní smlouvy majitelé dotčených vozidel, budou se jejich právní poměry založené v souladu s § 3028 odst. 3 NOZ řídit i nadále starým občanským zákoníkem.
V praxi to znamená, že na mnohé majitele „cinknutých“ vozidel, kteří potenciálně mohou uplatnit své nároky na náhradu škody vůči koncernu, se tak nebude vztahovat tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 NOZ, nýbrž o rok kratší lhůta dvouletá dle § 106 starého občanského zákoníku. Počátek běhu lhůty se přitom dle tohoto ustanovení vztahuje ke dni, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Protože celý skandál vešel ve známost dne 18. 9. 2015, kdy americká Agentura pro životní prostředí obvinila určité společnosti z koncernu z toho, že do vozidel instalovaly nedovolený software,[3] a dotčené automobilky vyrábějící značky Volkswagen, ŠKODA, SEAT a Audi v řádu následujících týdnů spustily zvláštní webové stránky pro své zákazníky za účelem ověření, zda dané vozidlo je či není „cinknuté“, hrozí promlčení nároků výrazného množství spotřebitelů a jiných majitelů „cinknutých“ vozidel již na podzim tohoto roku.
V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že byť se Volkswagen AG vzdal práva uplatnit námitku promlčení v souvislosti s nároky souvisejícími s nedovoleným softwarem v dieselových motorech až do 31. 12. 2017,[4] nemá to na výše uvedené žádný vliv, neboť dle § 610 odst. 2 NOZ vzdání se námitky promlčení před uplynutím promlčecí lhůty nemá žádné právní následky. Stejný důsledek vyplývá i z § 574 odst. 2 starého občanského zákoníku.
Vzhledem k blížícímu se uplynutí promlčecí lhůty lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem dotčení spotřebitelé a jiní majitelé vozidel zareagují na nedávný vývoj v této kauze a zda se k výše zmíněné první žalobě přidají i další, či fakticky rezignují na možnost získání jakékoli kompenzace za podvodné jednání koncernu Volkswagen.
[1] Viz např. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/prvni-ctyri-cesi-podali-zalobu-o-odskodneni-v-kauze-dieselgate-28967
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla. Dostupné zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32007R0715
[3] United States Environmental Protection Agency, Notice of Violation, 18. září 2015. Dostupné zde: https://www.epa.gov/sites/production/files/2015-10/documents/vw-nov-caa-09-18-15.pdf
[4] Viz https://www.volkswagen-media-services.com/en/detailpage/-/detail/NOx-issue-customers-are-being-informed-implementation-is-starting/view/2995379
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



