Dieselgate – majitelé aut by neměli váhat
Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.
Na tomto případě je přitom zajímavé, že ve vztahu k promlčení je nutné uvažovat o dvou právních režimech, tj. dle starého i současného občanského zákoníku („NOZ“). Jak se totiž ukazuje, koncern Volkswagen se podvodu v podobě instalace nedovoleného softwaru, jenž umožňoval manipulovat s hodnotami emisí oxidů dusíku při laboratorním testování, zřejmě dopouštěl minimálně v průběhu let 2009 až 2015.
Pro tento účel je proto třeba vzít v potaz i přechodné ustanovení v § 3036 NOZ, podle něhož platí, že dle dosavadních právních předpisů (tj. starého občanského zákoníku) se posuzují mj. i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti NOZ. Za předpokladu, že objektivně k porušování emisních norem stanovených evropským nařízením o emisích Euro 5 a Euro 6,[2] jakož i jiných ustanovení předmětného nařízení, ze strany automobilek docházelo před 1. 1. 2014 a zároveň před tímto datem uzavřeli své kupní smlouvy majitelé dotčených vozidel, budou se jejich právní poměry založené v souladu s § 3028 odst. 3 NOZ řídit i nadále starým občanským zákoníkem.
V praxi to znamená, že na mnohé majitele „cinknutých“ vozidel, kteří potenciálně mohou uplatnit své nároky na náhradu škody vůči koncernu, se tak nebude vztahovat tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 NOZ, nýbrž o rok kratší lhůta dvouletá dle § 106 starého občanského zákoníku. Počátek běhu lhůty se přitom dle tohoto ustanovení vztahuje ke dni, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Protože celý skandál vešel ve známost dne 18. 9. 2015, kdy americká Agentura pro životní prostředí obvinila určité společnosti z koncernu z toho, že do vozidel instalovaly nedovolený software,[3] a dotčené automobilky vyrábějící značky Volkswagen, ŠKODA, SEAT a Audi v řádu následujících týdnů spustily zvláštní webové stránky pro své zákazníky za účelem ověření, zda dané vozidlo je či není „cinknuté“, hrozí promlčení nároků výrazného množství spotřebitelů a jiných majitelů „cinknutých“ vozidel již na podzim tohoto roku.
V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že byť se Volkswagen AG vzdal práva uplatnit námitku promlčení v souvislosti s nároky souvisejícími s nedovoleným softwarem v dieselových motorech až do 31. 12. 2017,[4] nemá to na výše uvedené žádný vliv, neboť dle § 610 odst. 2 NOZ vzdání se námitky promlčení před uplynutím promlčecí lhůty nemá žádné právní následky. Stejný důsledek vyplývá i z § 574 odst. 2 starého občanského zákoníku.
Vzhledem k blížícímu se uplynutí promlčecí lhůty lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem dotčení spotřebitelé a jiní majitelé vozidel zareagují na nedávný vývoj v této kauze a zda se k výše zmíněné první žalobě přidají i další, či fakticky rezignují na možnost získání jakékoli kompenzace za podvodné jednání koncernu Volkswagen.
[1] Viz např. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/prvni-ctyri-cesi-podali-zalobu-o-odskodneni-v-kauze-dieselgate-28967
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla. Dostupné zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32007R0715
[3] United States Environmental Protection Agency, Notice of Violation, 18. září 2015. Dostupné zde: https://www.epa.gov/sites/production/files/2015-10/documents/vw-nov-caa-09-18-15.pdf
[4] Viz https://www.volkswagen-media-services.com/en/detailpage/-/detail/NOx-issue-customers-are-being-informed-implementation-is-starting/view/2995379
Další články
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?


