Články s tagem: souběh funkcí
Manažer a jednatel v jednom aneb vyplatí se tzv. souběhy?
Dnes se budeme zabývat otázkou souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru.
Odvoláním z vedoucího místa pracovní poměr nekončí - část II.
Aby mohl být zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa, musí být nejdříve na toto místo jmenován.
Souběh funkce člena statutárního orgánu a výkonu pracovního poměru potřebuje právní úpravu
Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu.
Zastupitelé budou mít při souběhu funkcí nadále snížené odměny
Brno 3. prosince (ČTK) - Uvolnění zastupitelé, kteří jsou zároveň členy Poslanecké sněmovny, Senátu či vlády, budou nadále brát odměny nižší o 60 procent. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí obecního zřízení, krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze. Právní úprava podle soudu není protiústavní. Nález je dostupný na webu soudu, veřejné vyhlášení se kvůli nouzovému stavu nekonalo.
O přípustnosti tzv. pravých souběhů funkcí
Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.
Souběh funkcí zas a znovu…
Velký senát Nejvyššího soudu ČR se opětovně zabýval otázkou (ne)přípustnosti souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu a souběžného pracovního poměru u téže společnosti, a svým rozhodnutím stanovil nová pravidla.
Je stále nepřípustný souběh funkcí? Nejvyšší soud se opět vyjádřil
Nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 ze dne 22. září 2016 značně zpochybnil dosavadní ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se souběhu funkcí statutárního orgánu s pracovním poměrem ve společnosti. K Nálezu Ústavního soudu se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 ze dne 19. ledna 2017. V něm však nepřípustnost souběhu funkcí opět potvrdil.
Souběh funkcí – (staro)nový rozbor nepřípustnosti z pera Nejvyššího soudu
Přestože se problematice souběhu funkcí doposud věnovalo nemálo článků a soudních rozhodnutí, stále se jedná o aktuální a nevyčerpatelné téma. V loňském roce jsme Vás v jenom z našich článků informovali o nálezu Ústavního soudu, který se velmi kriticky k této situaci, a zejména postupu nižších soudů v rámci rozhodování této otázky, vyjádřil, a to v tom smyslu, že souběh funkcí vlastně nikdy nebyl zákonem výslovně zakázán a chtějí-li soudy setrvat v tomto výkladu, musí předložit přesvědčivější argumenty.
Nový pohled na souběh funkcí?
Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.
Souběh funkcí v novém hávu
Ústavní soud vydal dne 22.09.2016 nález sp. zn. I. ÚS 190/15, kterým znovu rozvířil problematiku tzv. souběhu funkcí, tedy otázky, zda člen statutárního orgánu může zároveň pro korporaci vykonávat činnost v rámci pracovněprávního vztahu.
Souběh funkcí ve světle aktuálního nálezu Ústavního soudu
Problematika souběhu funkcí je dnes již notoricky známa. Za souběh funkcí je považován stav, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu společnosti a zároveň na základě pracovněprávního vztahu vykonává pro takovou společnost další činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu, tj. obchodního vedení.
Souběh funkcí ve světle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu
Až na relativně krátké období mezi lety 2012 až 2014, kdy byl souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance ve firmě obchodním zákoníkem výslovně povolen, je souběh funkcí ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu soustavně považován za nepřípustný. K takovému závěru se dospělo i po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 a až doteď byl zákaz souběhu funkcí považován za téměř nezpochybnitelný. Zaběhlou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu však nečekaně nabouralo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Pojďme se na jeho závěry podívat zblízka.
Ruší Ústavní soud zákaz souběhu funkcí?
Ústavní soud zpochybnil ustálenou judikaturu zakazující souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu.
Souběh člena statutárního orgánu a obchodního ředitele společnosti
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 po mnoha letech připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (v tomto případě místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele.
Otázky nad souběhem smlouvy o výkonu funkce a pracovního poměru
Účinností zákonů rekodifikujících soukromé právo došlo ke zrušení obchodního zákoníku, který ve svém § 66d výslovně připouštěl tzv. souběh výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti s výkonem této funkce v rámci pracovněprávního poměru.
Souběh funkcí ředitele a jednatele společnosti
Okolnost, že fyzická osoba je statutárním orgánem obchodní společnosti, sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovní poměr. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3910/2012



