Články s tagem: trestní řád

Přesto, že k domovním prohlídkám u advokátů nedochází každý den a nejsou tak úplně běžnou záležitostí, nikde není psáno, že k domovní prohlídce nemůže neplánovaně dojít. Je proto rozhodně namístě být obeznámen s tím, jakým způsobem by se advokát měl zachovat, kdyby jednoho dne u něho doma nebo v kanceláři nečekaně zaklepal policejní orgán a pro účely trestního řízení by se domáhal přístupu k některým jeho listinným dokumentům nebo elektronickým databázím umístěným na serverech či v cloudovém řešení.

Ministerstvo spravedlnosti pracuje na nové podobě trestního řádu, jehož jedním z cílů je urychlit cestu k potrestání pachatele a zjednodušit trestní řízení. Resort nyní zveřejnil jeho klíčové části. K textům pracovní skupiny, která se na vzniku kodexu podílí, se tak může vyjádřit odborná i laická veřejnost. Ministerstvo k tomu spustilo zvláštní webové stránky.

Odposlech patří k nejefektivnějším nástrojům k odhalování závažné trestné činnosti. Ačkoliv jsou podmínky pro nařízení odposlechu nastaveny v České republice poměrně důsledně, stále dochází k situacím, kdy jsou již uskutečněné odposlechy během trestního řízení či po jeho skončení vyhodnoceny jako nezákonné.

Dne 9. Prosince 2016 Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 753, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny z 53. schůze ze dne 9. prosince 2016.

Rozhodnutí Ústavního soudu je rozumné a správné číst tak často, jak nám to uspěchaná doba jenom dovolí. Pro mě jako ryzího právního praktika, nalézacího soudce, je myšlenkový postup, způsob argumentace a především onen vyšší, ústavní pohled na právo vítanou inspirací, osvěžením a pochopitelně i poučením. A to bez ohledu na to, zda při studiu konkrétního rozhodnutí přikyvuji, či se spíše mračím.

Po desítky let byla obálka s modrým pruhem důvodem nervozity adresáta, označovala totiž ta nejdůležitější podání státních úřadů, která proto byla adresována do vlastních rukou. Po generace tradované rozlišení doručenek na bílou a modrou již odvál čas, o to více je pak třeba prostudovat nejen každou písemnost od soudu, ale i samotnou obálku s jejími „chlopněmi“.

Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).

Do tajuplného Bermudského trojúhelníku trestního práva procesního se letos razantně ponořil první senát Ústavního soudu v případu, který mě zaujal. Zaujal mě jako člověka, který ve zkráceném a zjednodušeném trestním řízení rozhodl jistě více jak dvě stě případů podezřelých, kteří od zadržení policií po činu až do výslechu před soudcem byli omezeni na osobní svobodě.

Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., je významným představitelem nauky trestního práva, je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. U příležitosti životního jubilea mu rektor Univerzity Karlovy v Praze udělil stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy za mimořádné zásluhy o rozvoj oboru trestního práva hmotného a procesního. Využili jsme této příležitosti k rozhovoru nejen o slabinách českého trestního řádu.

Praha 2. srpna (ČTK) - Připravovaný nový trestní řád chce zavést pravidlo, podle nějž by obžalovaní měli povinnost dostavit se k vyhlášení rozsudku. Serveru Aktuálně.cz to řekli ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) a vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vyhlášení verdiktu ve svých kauzách se v poslední době nezúčastnili například bývalý hejtman David Rath (dříve ČSSD) nebo někdejší šéfka premiérova kabinetu Jana Nečasová (dříve Nagyová).

V rámci svého příspěvku bych rád představil základní zásady trestního řízení, které jsou výsledkem projednávání rekodifikační komise pro trestní řád při Ministerstvu spravedlnosti. Komise v tuto chvíli nezasedá, neboť se nový pan ministr ještě nerozhodl, jakým způsobem bude komise ve své činnosti pokračovat.

Na Ministerstvu spravedlnosti se dnes uskutečnilo důležité jednání Komise pro nový trestní řád. Poradní orgán ministryně spravedlnosti v čele s prof. Pavlem Šámalem projednal základní východiska a zásady, na nichž by měl být nový procesní kodex postaven.

Je všeobecně známou premisou, že doznání je polehčující okolnost. Jak říká i parafráze, také jistý trest. Přes uvedené tato skutečnost ne vždy platí, a to zejména při použití zvláštního ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“, ve smyslu § 307 a 308 trestního řádu – podmíněné zastavení trestního stíhání a ve smyslu § 309 až 314 trestního řádu – narovnání.

Ústavní soudci přezkoumají část trestního řádu, podle které je níže postavený soud vázán právním názorem odvolací instance. Podnět jim dal Obvodní soud pro Prahu 8, zjistila dnes ČTK z přehledu projednávaných věcí. Důležité ustanovení upravuje průběh řízení u soudu prvního stupně po zrušení původního rozsudku.