Na 4. schůzi Senátu byl návrh schválen jako bod č. 22, dne 14. 2. 2017 podepsán prezidentem a dne 20. 2. 2017 doručen k podepsání premiérovi. Pravděpodobně v březnu 2017 tak nabude účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Hlavním důvodem návrhu tohoto zákona je zejména zajištění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.
Současná, resp. aktuálně platná a účinná právní úprava trestního zákoníku a trestního řádu, upravuje zajištění věcí, u kterých existuje podezření, že jsou výnosem z trestné činnosti nebo byly k jejímu spáchání užity či určeny, a to konkrétně prostřednictvím institutu vydání a odnětí věci, zajištění peněžních prostředků na účtu banky nebo jiné finanční instituce, zajištění zaknihovaných cenných papírů, zajištění nemovitostí, zajištění nehmotných věcí a zajištění náhradní hodnoty. V souvislosti s těmito instituty, resp. s příslušnými ustanoveními trestního zákoníku (ustanovení § 66, § 70, § 71, § 101, § 102, § 103) a trestního řádu (ustanovení § 78 a násl.) přináší návrh zákona následující změny.
Nově bude trest propadnutí věci uložený podle ustanovení § 70 trestního zákoníku postihovat i plody a užitky takové věci, které náležejí pachateli. Stejně tak budou postiženy plody i užitky náležející osobě, jejíž věc se zabírá dle ustanovení § 101 trestního zákoníku, tedy pokud soud neuloží trest propadnutí věci a uloží, že se věc zabírá. Podle ustanovení § 491 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je plod to, co „věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho“ a užitky jsou to, co „věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy“. Ze své povahy plody a užitky ne vždy sledují osud věci hlavní, tudíž je třeba mít najisto postaveno, že i tak budou považovány za výnos z trestné činnosti, pokud náleží osobě, jejíž věc je zabrána nebo propadnuta.
Významnou novinkou je také institut ochranného opatření zabrání části majetku, který bude upravovat ustanovení § 102a trestního zákoníku. Odstavec 1 tohoto nově upraveného ustanovení uvádí, že „soud může uložit zabrání části majetku pachateli, který byl uznán vinným úmyslným trestným činem, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři léta, nebo trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231), pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletich při veřejné dražbě (§ 258), nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 2 až 4, šíření toxikomanie (§ 287), podplacení 4 (§ 332) nebo nepřímého úplatkářství (§ 333), pokud pachatel takovým trestným činem pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a soud má za to, že určitá část jeho majetku je výnosem z trestné činnosti vzhledem k tomu, že hodnota majetku, který pachatel nabyl nebo převedl na jinou osobu nebo do majetku ve svěřenském fondu v době nejdéle 5 let před spácháním takového trestného činu, v době jeho páchání nebo po jeho spáchání, je v nepoměru k příjmům pachatele nabytým v souladu se zákonem nebo byly zjištěny jiné skutečnosti odůvodňující takový závěr.“ V této souvislosti stojí za pozornost zejména skutečnost, že je v této souvislosti možné postihnout také majetek, který je součástí společného jmění manželů, neboť ustanovení § 102a odst. 2 trestního zákoníku stanoví, že „Soud může uložit zabrání části majetku ve vztahu k věci, která by jinak mohla být zabrána pachateli podle odstavce 1, pokud pachatel takovou věc nabyl do společného jmění manželů nebo ji převedl do majetku ve svěřenském fondu“. Takto může být postižen majetek, který byl získán nelegálně, tedy např. majetek, který byl pořízen z prostředků získaných z trestné činnosti. Manžel nebo manželka mají možnost doložit původ majetku, neboť na základě fakultativního postupu v rámci tohoto typu zabrání soud přihlíží ke všem rozhodným skutečnostem a okolnostem a tedy je zde dána možnost manželovi nebo manželce pachatele prokázat, že majetek nebyl získán nelegálním způsobem, ale řádně např. z výlučných prostředků manžela nebo manželky pachatele a tím zajistit ochranu legálně nabytého majetku spadajícího do společného jmění manželů.
Stejně, jako může být postižen nelegální majetek manžela nebo manželky pachatele, lze postihnout i majetek jiné osoby, „pokud tato osoba věděla nebo mohla a měla vědět, že takovou věc nabyla z důvodu, aby se pachatel vyhnul jejímu zabrání, nebo věděla anebo mohla a měla vědět, že taková věc byla získána v rozporu se zákonem“.
Se shora uvedeným souvisí také navrhovaná změna trestního řádu, kterou návrh zákona přinese, a to zejména ustanovení § 358b trestního řádu, který upravuje zajištění výkonu zabrání části majetku, kdy bude možné v případě očekávaného uložení zabrání části majetku, zajistit věci obviněného nebo jiné osoby, pokud budou naplněny podmínky shora uvedeného ustanovení § 102a. Dále se shora uvedeným souvisí nově zavedený institut prohlášení o majetku osoby, jejíž majetek je zajišťován, upravený v novém ustanovení § 7a trestního řádu, který souvisí zejména s finančním šetřením orgánů činných v trestním řízení. Nově tak bude moci předseda senátu, případně státní zástupce nebo policejní orgán v přípravném řízení vyzvat osobu, jejíž majetek je zajišťován nebo osobu jí blízkou, aby zaslala písemné prohlášení o majetku osoby, jejíž majetek je zajišťován, a to v rozsahu, v jakém jsou jí takové skutečnosti známé. Pokud tak vyzvaná osoba neučiní nebo učiní prohlášení, které založí pochybnost o jeho pravdivosti nebo úplnosti, může být předvolána k podání výpovědi. V prohlášení o majetku osoby, jejíž majetek se zajišťuje, by mělo být dle ustanovení § 7a trestního řádu uvedeno zejména následující:
„a) plátce odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu anebo jiného příjmu a výši takové odměny nebo jiného příjmu,
b) u které banky, spořitelního a úvěrního družstva, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo obdobné zahraniční osoby má tato osoba účty, výši pohledávek a čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory podle zákona o platebním styku,
c) dlužníky, vůči nimž má tato osoba pohledávky, jejich důvod, výši a lhůtu splatnosti,
d) přehled věcí ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví této osoby, včetně výše spoluvlastnického podílu a umístění věcí, a
e) svěřenecké fondy nebo obdobná zařízení, která tato osoba zřídila, nebo u kterých je obmyšleným.„
V souvislosti s finančním šetřením je obsahem návrhu zákona dále ustanovení § 8 trestního řádu, kdy dle něj bude možné bez souhlasu požádat od správce daně informace z rozhodnutí o stanovení daně z příjmů pro účely posouzení splnění podmínek pro uložení ochranného opatření nebo pro účely zajištění jeho výkonu, a to v trestním řízení, ve kterém lze uložit ochranné opatření zabrání části majetku. Potřeba této úpravy pramení ze skutečnosti, že současná úprava neposkytuje orgánům činných v trestním řízení v rámci finančního šetření dostatečné nástroje, zejména v rámci přípravného řízení, a to při zjišťování majetkových poměrů nebo zjištění věcí, jež by mohly být zajištěny.
Nově zavedené ochranné opatření zabrání části majetku má sloužit zejména jako nástroj, díky kterému bude, při zjištění hrubého nepoměru mezi zákonným příjmem pachatele a jeho celým majetkem v rámci sledovaného období, možnost postihnout právě nelegálně získaný majetek. K tomu, aby tento institut dobře fungoval, je podle zákonodárců nezbytné zavést také nástroje, které pomohou orgánům činným v trestním řízení takový majetek identifikovat, resp. co nejdříve zjistit právě nepoměr mezi legálním a celkovým majetkem a identifikovat tak nelegálně získaný majetek a tento případně zajistit.
Návrh zákona, který je v současné době podepsán prezidentem a doručen premiérovi k podpisu, pravděpodobně brzy nabude platnosti a účinnosti, neboť termín pro implementaci směrnice, která je v návrhu zákona reflektována, uplynul již v říjnu 2016. Brzy tak shora uvedené instituty budou součástí trestního zákoníku a trestního řádu.
gsm: +420724794986
Diskuze k článku ()