Články s tagem: umělá inteligence

Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

Co jsou to vlastně konsenzuální způsoby vyřízení trestních věcí? Jsou to svým způsobem cizorodé prvky pro české trestní řízení, mají svůj původ v angloamerickém systému a postupně jsou zaváděny do českého trestního procesu, do trestního řádu.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

Kdo ještě neslyšel o ChatGPT, jakoby nebyl. ChatGPT je chatbot využívající umělou inteligenci (AI), kterého si může kdokoliv zdarma (po registraci) vyzkoušet na webové adrese openai.com. Kromě zkrácení dlouhé chvíle, můžete s chatovacím robotem probrat zajímavá témata, zeptat se ho na složité otázky a využít ho ke zjednodušení Vaší práce. Jak konkrétně mohou právníci a advokátní kanceláře využít ChatGPT? Zde je přehled několika základních praktických tipů, jak může umělá inteligence ulehčit práci právníků.

Umělá inteligence (AI) přináší revoluci v mnoha odvětvích, včetně právních služeb. Pokud budeme ale plně spoléhat na různá lákadla např. v podobě klientských chatbotů, může to naši profesi paradoxně zabít. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a právě o tom je tenhle článek z pera autora, který tímhle tématem posledních několik měsíců žije.

Kdo nebo co je nositelem inteligence a kdo nebo co je nositelem rozumu, či citu? Je inteligence zárukou rozumu? Může být nerozumné rozhodnutí zároveň inteligentní? Jak tyto řečnické otázky souvisí s předestřeným tématem, nechť probudí chtíč po vědění.

Se zpřístupněním umělé inteligence široké veřejnosti zažíváme další technologickou revoluci, která s sebou pro právo přináší nové výzvy. Jednou z nich je i otázka autorství k dílům vytvořeným umělou inteligencí nebo s její pomocí.

Brusel 17. dubna (ČTK) - Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali světové lídry k uspořádání summitu, který by našel způsob, jak kontrolovat vývoj pokročilých systémů umělé inteligence (AI), jako je chatbot ChatGPT. Podle agentury Reuters uvedli, že se vyvíjejí rychleji, než se očekávalo.

Otázky týkající se propojení práva a umělé inteligence trápí akademickou obec již delší dobu (např. otázky autorství, odpovědnosti nebo kyberbezpečnosti). Se současným boomem aplikací založených na strojovém učení a s jejich rozšiřováním do povědomí laické i odborné veřejnosti se ale stále častěji objevuje otázka alespoň částečného nahrazení právníků technologiemi založenými na umělé inteligenci.

Většina z nás se poprvé s robotem setkala, když si četla Čapka. To bylo, alespoň z mého pohledu, tak dávno, že nikoho nenapadlo, že by nějaká taková potvora mohla doopravdy existovat. To se potom dost dramaticky změnilo.

Ačkoliv si v České republice velmi často stěžujeme na bruselskou přeregulovanost a množství právních předpisů, tak, zejména pokud jde o digitální služby, já osobně iniciativu Evropy v tomhle velmi oceňuji.

Rok 2022 bude rokem olympijských her a možná konce covidu, určitě ale bude zásadním rokem pro digitální služby v Evropě. V tomto kontextu nás všechny čekají zásadní výzvy v oblasti digitálního světa.

Mezinárodní konference Cyberspace 2021 se i letos zaměřila na aktuální příspěvky z oblastí IT práva, nových technologií, umělé inteligence a práva duševního vlastnictví.

České deliktní právo poskytuje dostatečná východiska k náhradě majetkové i nemajetkové újmy na relevantním chráněném statku.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.

Evropská komise představila návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty EU (dále jen „Návrh nařízení o umělé inteligenci“).

Evropská komise zveřejnila letos v dubnu návrh nařízení o umělé inteligenci. Volání po regulaci umělé inteligence tak nezůstaly pouze v akademické sféře.

Legislativa i aplikační praxe týkající se autonomních vozidel budou čelit hned několika významným otázkám, neboť rozvoj automatizace nejen v oblasti automobilového průmyslu jde nepochybně dopředu.

Umělá inteligence[1] se již vyskytuje v řadě produktů. Jedná se virtuální asistenty, chatboty nebo systémy pro hodnocení stávajících či potenciálních klientů. V budoucnosti se dočkáme autonomních vozidel, asistentů v domácnosti a dalších výrobků, které se budou chovat autonomně, bez lidského zásahu.

Jakub Kól vystudoval aplikovanou informatiku a působí jako expert na strojové učení ve společnosti ATLAS Consulting spol. s r.o. Vedle strojového zpracování přirozeného jazyka (natural language processing) se zabývá také počítačovým zpracováním obrazu (computer vision). Co to je strojové učení, umělá inteligence a jaké je jejich možné využití v právu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto rozhovoru.

Počítače v současnosti vykonávají stále více činností, které dříve zastával člověk. Algoritmy rozhodují o tom, zda banka poskytne klientovi úvěr, ve zdravotnictví se využívají algoritmy na určení diagnózy, automobilky vyvíjí autonomní vozidla.

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

Tento populární název rubriky používá celá řada novin, časopisů i elektronických médií tam, kde příslušný redaktor má pocit, že si přečetl něco zajímavého, co by měli znát i jeho čtenáři a posluchači, ale má obavu, že původní text zůstane nepovšimnutý.