Články s tagem: umělá inteligence

Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.

Každým dnem dochází na poli umělé inteligence k zásadním pokrokům, které se nevyhnutelně promítají i do poskytování právních služeb.

Každým dnem dochází na poli umělé inteligence k zásadním pokrokům, které se nevyhnutelně promítají i do poskytování právních služeb.

Dne 11. 10. 2023 byl vynesen jeden z prvních (ne-li první) rozsudků českého soudnictví, poskytující odpověď na otázku, zda a kdo je autorem grafiky vytvořené umělou inteligencí na základě zadání fyzické osoby – uživatele softwaru.

12. a 13. září proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně již 16. ročník konference České právo a informační technologie. O aktuální témata opět nebyla nouze.

Neoddiskutovatelným faktem je, že umělá inteligence je velmi zajímavá technologie dvacátého století. V interakci s právem duševního vlastnictví, jmenovitě s právem autorským, ale naráží na právní koncepci starou nějakých 200–300 let.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.

Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Článek se zabývá otázkou, jaký vliv může mít vývoj na poli virtuální reality na chápání současných institutů autorského a občanského práva. Konkrétně se tento článek zaměřuje na problematiku vlastnictví v kontextu virtuálních světů a virtuální reality.

Zatímco v České republice jsme sotva na začátku procesu, ve kterém si právní experti – teoretici potvrzují s čerstvou judikaturou své závěry o absolutních základech fungování a používání AI[1], ve Spojených státech jsme mohli zaznamenat, že se hra posunula do dalšího kola a na tahu je tentokrát tábor autorů.

Zajímavý právní problém ve vztahu k autorským právům nastává v případě, kdy umělá inteligence disponuje schopností strojového učení a dosahuje takové míry autonomie, že je pro uživatele její výtvor zcela nepředvídatelný.

CODEXIS představuje alfa verzi svého CODEXIS AI – prvního systému umělé inteligence nad relevantními a ověřenými právními zdroji v České republice.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.