Články s tagem: znalec

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

Praha 24. dubna (ČTK) - Městské státní zastupitelství v Praze se zabývá podezřením na křivé výpovědi, které mohly zaznít při projednávání kauzy Čapí hnízdo u Městského soudu v Praze.

Spoléhal jsem na odborníka. Nebo na podřízeného. Na tomto tvrzení někdy spočívá obhajoba obviněného. Silný argument, který ale má své limity.

Praha 1. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit odměnu pro soudní znalce z dosavadních 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun za hodinu. Soudní tlumočníci mají nově dostávat 750 korun za hodinu, překladatelé pak 550 Kč za každou započatou normostranu textu.

Platforma Rozumné právo: soudní znalci zastávají v demokratickém právním státě nezastupitelnou úlohu a bez jejich posudků se soudy, orgány veřejné správy či soukromé osoby v odborně složitých otázkách neobejdou.

Chronický nedostatek kvalitních řemeslníků trápí každého z nás. Nedostatek soudních znalců se naopak většiny lidí zdánlivě netýká. Ale opravdu jen zdánlivě.

Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zde přinášíme přehled nejdůležitějších změn.

Následující článek řeší otázku, zda by znalec při stanovení hodnoty vypořádacího podílu minoritního společníka či akcionáře (dále jen společně jako „společník“) měl zohledňovat samotný fakt vyplývající z postavení minoritního společníka, tedy fakt, že se takový společník nepodílí na obchodním vedení společnosti a ani jinak nedokáže ovlivňovat její provoz a hospodářské výsledky či dlouhodobé nebo byť jen střednědobé plánování nebo nedokáže na valné hromadě zajistit nebo ovlivnit hlasování o rozdělení zisku ani jiné významné nebo méně významné rozhodnutí (dále jen „vliv na řízení ovládané osoby“).

Svou justiční kariéru jsem na trestním úseku zahájil v přelomové době konce osmdesátých let minulého století. Ještě jako čekatel jsem probíral na Obvodním soudu pro Prahu 10 stovky spisů v souvislosti s rozsáhlou amnestií prezidenta Husáka, abych po pár měsících tytéž spisy a mnohé další studoval v rámci amnestie prezidenta Havla. Do třetice pak přišla rehabilitace.

Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.

Praha 5. května (ČTK) - Soudní znalci by měli skládat povinné vstupní zkoušky. Pokud je složí a splní jednotně stanovené požadavky, vznikne jim nárok na jmenování. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). V současné době záleží jmenování znalců na vůli předsedů krajských soudů. Právní úprava také neurčuje žádné konkrétní kvalifikační předpoklady, jež musí znalci splňovat.

Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem, na základě něhož by mohl soud učinit skutková zjištění. Ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Znaleckou a tlumočnickou činnost v České republice upravuje více než čtyřicet let starý zákon o znalcích a tlumočnících. Stáří právní úpravy samo o sobě napovídá, že je potřeba upravit zákon tak, aby vyhovoval současným podmínkám. V současné době má znalecká činnost ohromný význam, moderní soudnictví a občané se bez spolehlivého fungování znalců neobejdou.