Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013
Postup soudu ve vztahu k podjatému znalci (nebo i k tomu, proti jehož osobě je vznesena námitka podjatosti) upravuje v procesní rovině ustanovení § 17 o. s. ř., který navazuje na ustanovení § 11 zák. č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. O tom, zda je znalec vyloučen, rozhoduje předseda senátu; na rozdíl od vyloučení soudce, kdy rozhoduje nadřízený soud. Proti usnesení předsedy senátu není přípustný opravný prostředek.
Důvody pro vyloučení znalce jsou stejné jako u soudce či přísedícího. Znalci jsou vyloučeni z podání posudku v případě, že se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (například v případě pracovního poměru mezi znalcem a účastníkem). Nelze je však zakládat jen na subjektivních pochybnostech účastníka (se závěry znalce nejsou spokojeni zpravidla nikdy všichni účastníci), ale musí být objektivizovány tak, že existují a účastníkem jsou tvrzeny skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost konkrétní osoby zpochybněna. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru znalců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž především z rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení znalce může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo nebude schopen nezávisle a nestranně provést odborné posouzení.
Nové světlo do problematiky podjatosti znalce vneslo ustanovení o soukromém znaleckém posudku (§ 127a o. s. ř.). V minulosti soudní praxe poměrně striktně zastávala názor, že jsou důvody pochybovat o znalcově nepodjatosti tehdy, vypracoval-li na základě soukromé zakázky účastníka posudek pro účely budoucího soudního řízení, a existuje-li tak komerční vztah (vztah ekonomické závislosti). Proto novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 218/2011 Sb. zavedla nové ustanovení (§ 127a ), které umožňuje využít závěry „soukromého znalce“ pro rozhodnutí.
Komentované rozhodnutí řeší, jak je to z hlediska dokazování s posudkem znalce, u kterého jsou důvody pro vyloučení. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek bývá často důkazem klíčovým, přestože jde o jeden z důkazů, které soud hodnotí podle zásady volného hodnocení spolu s ostatními (nesmí však přezkoumávat odborné závěry znalce), je třeba přihlížet kdykoliv za řízení ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()