Je třeba přijmout novou koncepci odměňování znalců
Platforma Rozumné právo: soudní znalci zastávají v demokratickém právním státě nezastupitelnou úlohu a bez jejich posudků se soudy, orgány veřejné správy či soukromé osoby v odborně složitých otázkách neobejdou.
V České republice sledujeme dlouhodobý úbytek počtu znalců. Nová právní úprava, jejímž účelem je zvýšení kvality a odpovědnosti znalců, nebyla doprovázena zásadnější změnou nevyhovujícího systému odměňování, což zřejmě povede k dalšímu zhoršení dostupnosti kvalitních znaleckých posudků v mnoha oborech a odvětvích. Má-li justice a veřejná správa řádně fungovat, je třeba co nejrychleji změnit způsob odměňování znalců a přijmout další opatření k zajištění jejich dostatečné kvality a dostupnosti. Bez toho dojde k ohrožení ústavně chráněného práva na spravedlivý proces.
Doporučení:
- Vyzýváme ministerstvo spravedlnosti, aby vypracovalo novou koncepci odměňování znalců, která by lépe motivovala znalce k setrvání v této profesi, a ke zvýšení počtu zájemců o ni, a to zejména ve znaleckých oborech a odvětvích, ve kterých je již nyní znalců nedostatek.
- Je třeba zmapovat či odhadnout počty požadavků na zpracování znaleckých posudků ze strany soudů, orgánů veřejné správy i soukromých osob a porovnat je s dostupnými počty znalců v daných oborech a odvětvích, včetně vývoje jejich počtu v uplynulých a následujících letech, a jejich věkovou strukturu. Je rovněž třeba zmapovat průměrnou délku trvání přípravy znaleckého posudku v jednotlivých oborech a vývoj počtu zpracovaných posudků v jednotlivých odvětvích v posledních letech. Výsledkem by měl být jasný přehled o tom, v jakých oborech a odvětvích je a bude znalců dostatek a v jakých nikoliv.
- Podle těchto výsledků (a ve spojení s celkovými požadavky na znalce v daných oborech a odvětvích, jako je vzdělání, délka praxe apod.) je vhodné stratifikovat základní výši hodinové odměny pro jednotlivé znalecké obory a odvětví. V oborech a odvětvích, kde je největší nedostatek znalců, je třeba odměny výrazně navýšit, a tím zvýšit atraktivitu znalecké činnosti.
- Obdobným způsobem je třeba sledovat vývoj i v budoucnu, aby byl zajištěn vždy dostatečný počet znalců. Pokud by stratifikace odměny nevedla k potřebným výsledkům, bylo by vhodné zvážit doplnění dalšího způsobu „pobídek“ pro výkon znalecké činnosti.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



