Znalci nejsou. A lepší to možná nebude

Za posledních třináct let znalců dramaticky ubylo. Tehdy nás bylo kolem 12 tisíc, dnes polovina. Jen loni skončila tisícovka. Ti, co se této práci dosud věnují, jí mají logicky o to víc.

V mnoha oblastech to přináší rostoucí průtahy. Komplikuje to například vyšetřování trestných činů. Znalců je tak málo, že na Vysočině si policie odborníky najímá i z druhého konce republiky.

Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě argumentuje, že znalecké kulaté razítko vracejí hlavně ti, kdo už stejně nebyli delší dobu aktivní a teď definitivně odcházejí do důchodu. To je určitě alespoň zčásti pravda. Generační výměna fungovala v oboru vždy. Jenže teď fungovat přestává.

Mladým odborníkům se do téhle náročné, mizerně ohodnocené a čím dál rizikovější práce prostě nechce.

Hodinová sazba, kterou si znalci mohou účtovat, se sice zvedla z někdejšího rozpětí 100 – 350 korun na 300 – 450, instalatér vám ale za havarijní službu naúčtuje mnohem víc. Nemusí si platit povinné pojištění, neriskuje, že ho někdo bude někdo tahat po soudech ne jako odborníka, ale jako obžalovaného.

Nový zákon, který platí od letošního ledna, navíc klade na soudní znalce vyšší požadavky, například povinné školení. Navíc zavádí vyšší zodpovědnost: pokud znalec v něčem pochybí, hrozí mu sankce až půl milionu korun.

Z ministerstva už několikrát zaznělo, že kromě znalců „na plný úvazek“ se mohou v případě potřeby zapojit i neautorizovaní specialisté z různých oborů.

„Orgány veřejné moci mohou vždy využít zákonem upravenou možnost jmenovat odborně zdatnou osobou k jednorázovému výkonu znalecké činnosti, tzv. znalce ad hoc,“ uvedl nedávno pro denik.cz mluvčí ministerstva Michal Pleskot.

Teď se zase v Hospodářských novinách objevila informace, podle níž by se problém v oboru lékařství dal řešit motivací fakultních nemocnic, aby se staly znaleckými ústavy s realizací činnosti prostřednictvím svých vědeckých pracovníků.

Tudy ale cesta nevede.

Vědou a akademickým přístupem nelze řešit situace, které vyžadují praktické zkušenosti. Nejde jen o medicínu: Například odvětví oceňování obchodních závodů, či finance a finanční řízení v oboru ekonomika vyžadují multioborové znalosti.

Práci pro soudy znalci nemohou odmítnout. Zadání od soudu přitom bývají velmi komplikovaná, ohledně znalečného se strany pravidelně odvolávají ve vztahu k nespokojenosti se znaleckým posudkem a znalec tak až po letech dostane jen zlomek z odměny, už tak neadekvátně nízké. Pokud tak bude potlačena jejich činnost pro privátní sektor, jenž je dnes fakticky živí, odradí to i stávající nadšence působící v této profesi.

Jediné řešení je tak zvýšit atraktivitu práce pro soudy prostřednictvím alokace většího objemu prostředků ze státního rozpočtu na znaleckou činnost ve spojení se zvýšením znalečného.

Alternativní cestou by bylo zmírnění podmínek nového zákona, například vypuštění povinné obecné zkoušky z legislativy pro stávající znalce do pěti let, neboť již od 1. 1. 2021 tito znalci musí u zpracovávaných znaleckých posudků plnit zákonné povinnosti, jinak by se vystavovali hrozbě správního přestupku. Znalost legislativy je tedy i bez obecné zkoušky zabezpečena.