Spory o pravost podpisu a znalecké posudky Zdroj: Shutterstock

Spory o pravost podpisu a znalecké posudky

Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.

JUDr. Josef Černohlávek

JUDr. Josef Černohlávek

advokát a rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR

JUDr. Josef Černohlávek

advokát a rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR

Popišme si nejdříve typickou situaci, která vede ke vzniku sporu o pravost podpisu: žalobce v řízení předloží jako důkaz soukromou listinu, ze které pro něj mají vyplývat práva, jichž se v řízení dovolává – může jít např. o potvrzení žalovaného, že převzal od žalobce v hotovosti částku, jejíž zaplacení žalobce svou žalobou uplatnil. Toto potvrzení je opatřeno podpisem žalovaného, který není úředně ověřen. Žalovaný však v řízení tvrdí, že zmíněné potvrzení nepodepsal. Taková situa­ce může mít jen jedno z těchto dvou řešení: podpis žalovaného buď je jeho pravým podpisem, nebo jeho pravým podpisem není. Není možné, aby byl jeho podpis pravý jen částečně. 

Zásadní otázkou je, kdo nese důkazní břemeno ohledně pravosti či nepravosti podpisu žalovaného. V době do 31. 12. 2013 tuto otázku řešila judikatura tak, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně pravosti listiny je na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, nebo ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004, v jehož odůvodnění se uvádí: “V případě sporu o zaplacení dluhu z půjčky má proto žalobce (věřitel) důkazní břemeno prokázat tvrzení, že se žalovaným (dlužníkem) uzavřel smlouvu o půjčce a že na základě ní mu poskytl finanční plnění, které se dlužník zavázal v dohodnuté době vrátit.“ Ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud nakonec i u směnky. Také směnečný věřitel musí prokazovat pravost podpisu směnečného dlužníka na směnce, pokud ten popře, že směnku skutečně podepsal (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007).

V současné době je pro posouzení důkazního břemene rozhodující ust. § 565 o. z., které situaci řeší obdobně: “Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost…“. Jak podle minulé, tak i podle současné právní úpravy tedy žalobce (věřitel) musí prokazovat pravost podpisu žalovaného na soukromé listině, které se dovolává (dále jen „listina“). Žalovanému dlužníkovi postačí, když v řízení popře pravost svého podpisu, čímž mnohdy dostane svého věřitele do obtížné situace.

Obvyklým důkazním prostředkem, kterým žalobce prokazuje pravost podpisu žalovaného, je za této situace znalecký posudek, a právě proto se budeme znaleckými posudky v oblasti (nejen) písmoznalectví v následujícím textu zabývat podrobněji.

Je již obecně známo, že podle § 127a o. s. ř. může opatřit a soudu předložit znalecký posudek také účastník řízení s tím, že pokud takový posudek obsahuje znalcovo prohlášení, že znalec si je “vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku“, má posudek stejnou důkazní váhu jako znalecký posudek opatřený soudem. Účastníci řízení možnost předkládání znaleckých posudků hojně využívají a také ve sporech o pravost podpisu se žalobce vypořádá se svým důkazním břemenem ohledně pravosti sporného podpisu tak, že si sám opatří písmoznalecký posudek potvrzující pravost podpisu na listině. K tomu však musí mít žalobce k dispozici originální vyhotovení listiny se sporným podpisem. Na základě pouhé kopie totiž znalec obvykle není schopen potvrdit pravost sporného podpisu.[1] Originál listiny se sporným podpisem žalobce obvykle má. Problémy mu však může způsobit to, když nemá k dispozici dostatečný počet tzv. srovnávacích podpisů žalovaného[2] a žalovaný žalobci pochopitelně neposkytne ani součinnost potřebnou pro vypracování znaleckého posudku, který má u soudu sloužit jako důkaz proti němu.[3] Za této situace žalobci nezbude než v řízení navrhnout, aby posudek ohledně pravosti sporného posudku nechal zpracovat soud, který má přece jen více možností, jak získat srovnávací podpisy žalovaného nebo si vynutit jeho spolupráci.

Často se bohužel stává, že se v soudním spisu soudu sejdou dva znalecké posudky se zcela opačným závěrem – podle posudku předloženého žalobcem je sporný podpis pravým podpisem žalovaného, zatímco podle posudku předloženého žalovaným tento podpis pravý není. K této situaci dochází nejen v písmoznalectví, ale i v jiných oborech, které nejsou zcela exaktní a u nichž je výsledek znaleckého posudku do značné míry závislý na znalcově subjektivním posouzení. Málo platné, i soudní znalec někdy pracuje především pro toho, kdo mu zpracování posudku zadal a kdo jej také platí. Právě u neexaktních disciplín znalec mnohdy může potlačit skutečnosti svědčící v neprospěch zadavatele posudku a postavit svůj závěr na skutečnostech, které naopak zadavatelovo stanovisko podporují. V mnoha oborech existují určité mantinely, v jejichž rámci se mohou závěry znaleckého posudku pohybovat, aniž by bylo možno považovat znalecký posudek za vědomě nepravdivý.

Situaci, kdy strany sporu předloží posudek se zcela odlišnými závěry, soud obvykle vyřeší tak, že ustanoví dalšího (a na stranách zcela nezávislého) znalce, jehož závěr je pro výsledek sporu zpravidla rozhodující. Pokud soud v takové situaci nemá k dispozici dostatečné množství jiných srovnávacích podpisů osoby, jejíž podpis je sporný, může si takové podpisy vyžádat např. u příslušného finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, zaměstnavatele dané osoby, u její banky a dalších institucí, které díky své činnosti obvykle mají k dispozici listiny s podpisem dotyčného člověka (viz § 129 odst. 2 o. s. ř.). Často bude na žalobci, aby byl aktivní a opatření důkazů tímto způsobem soudu navrhl. Soud také může osobě, jejíž podpis je sporný, nařídit, aby se dostavila ke znalci za účelem provedení tzv. zkoušky psaní (viz § 127 odst. 4 o. s. ř.).

Znalec při srovnávání sporného podpisu a ostatních podpisů, o jejichž pravosti není pochyb, zkoumá jednak obecné znaky podpisu a jednak znaky individuální. K obecným znakům patří např. výška a šířka písma, jejich vzájemný poměr, tvar základny, stupeň vázanosti mezi písmeny, sklon písma, dynamika tahu, plynulost pohybu nebo tlak ruky na podložku. Individuálními znaky je např. technika psaní jednotlivých písmen, jejich částí nebo tzv. multikomponent (tj. neoddělitelných spojení dvou či více písmen) – zde se zkoumá třeba to, kam pisatel umisťuje diakritická znaménka nebo jak vypadají jednotlivá písmena a jejich části. Znalec poté vyhodnocuje, zda při porovnání sporného podpisu se srovnávacími podpisy převažují shodné či rozdílné znaky, a to zvlášť pro znaky obecné a individuální.

Písmoznalec se zabývá také tím, zda nemohlo dojít k padělání podpisu, a to buď technicky, nebo tzv. z volné ruky. Technické padělání zahrnuje např. kopírování, předkreslení, protlačení nebo obtažení a lze jej odhalit mikroskopickým zkoumáním. Právě k vyloučení možnosti mechanického padělání slouží zkoumání podpisu stereoskopickým mikroskopem, k němuž je nutné předložit znalci originál sporného podpisu, neboť z pouhé kopie technické padělání obvykle odhalit nelze. Znalecký posudek by měl tedy obsahovat i popis zkoumání sporného podpisu mikroskopem s uvedením výsledku této metody.

Dále čtěte ZDE.


[1] Jen z originálu lze totiž zjistit, zda nedošlo k mechanickému padělání podpisu jeho kopírováním (protlačováním) podle originálního vzoru. To znalec prověřuje zkoumáním originálu sporného podpisu pod mikroskopem.

[2] Jde o další (a nepochybně pravé) podpisy žalovaného, které znalec srovnává se sporným podpisem na listině, aby tak mohl potvrdit či popřít pravost sporného podpisu žalovaného.

[3] Žalovaný se např. odmítne dostavit k žalobcem objednanému znalci, aby u něj provedl tzv. zkoušku psaní.


Bulletin advokacie online

Na webových stránkách www.bulletin-advokacie.cz naleznete obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie, který je držitelem prestižního ocenění Právnický časopis ČR pro rok 2011 a 2012, 2015 a taktéž recenzovaným časopisem, a dále také odborné příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál, denně aktuality ze světa práva, české i zahraniční advokacie, legislativy a judikatury.

znalecký posudek znalec podpis

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články