JUDr. Karel Havlíček

Posouzení této otázky bude vždy věcí individuálních případů (zřejmě s přihlédnutím k povaze zamýšlených staveb a z ní plynoucích nežádoucích dopadů), a to jak na úrovni rozhodovací praxe stavebních úřadů, tak na úrovni rozhodování o přezkoumávání těchto rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2014, čj. 9 As 101/2014-98

Tak jako zneužívání (či dokonce „jen“ nadužívání) instrumentů trestního práva vede ve svých důsledcích k destruktivnímu vlivu kriminalizace, nelze přijmout myšlenku, že „subsidiarita“ je míněna jako praktické vyloučení použití těchto nástrojů. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, čj. 7 Tdo 780/2014-24

předkládané rozhodnutí velmi cenné v první řadě proto, že souhrnně analyzuje problém změny judikatorního trendu. Tento komplikovaný teoretický úkol v plném rozsahu stojí před teorií i aplikační praxí a bude nepochybně značně posilovat v souvislosti s uplatňováním tzv. nového občanského zákoníku. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4397/2013

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013

Krajské soudy (zde – ve správním soudnictví) jsou povinny se v rozhodnutí o žalobě vypořádat se všemi žalobními námitkami. Zamítne-li krajský soud žalobu, přičemž se opomene zabývat byť i marginální námitkou, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit ... Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2014, čj. 8 As 27/2013-93

Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, obecné soudy určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13

Tvrdí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec (žalobce), pro něj práci nevykonal, nemá ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost, ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy ... Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2014, sp. zn. 21 Cdo 1001/2013

Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13

Extrémní nesoulad je dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 6 Tdo 164/2014-25

Překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí, je jakákoliv zábrana proti vniknutí do obydlí, a proto to jsou zejména zamčené dveře, plot, zábradlí balkonu, mříže, ale i okno přístupné jen s použitím žebříku. Překážka nemusí být překonána s použitím násilí, ale postačí jakékoliv její odstranění, otevření, přeskočení, přelezení apod. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 8 Tdo 440/2014-23

Občanská sdružení (spolky) jsou rovnocenným subjektem práva, avšak jsou též významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti. Není korektní odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění postrádající roli při prosazování jeho zájmů... Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14

Uvedení falešného identifikátoru VIN ve smlouvě nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu, pokud je ostatními identifikačními znaky vozidlo, které je předmětem smlouvy, dostatečně určitě specifikováno. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena platně a pojistitel má podle takové smlouvy právo na plnění pojistného. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 453/2013

Jestliže naplnění zákonného znaku „vyhrožuje usmrcením“ soudy dovodily z obavy poškozené, což je další ze zákonných znaků přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. l tr. zákoníku, pak tím v podstatě oba zákonné znaky nesprávně ztotožnily... Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, čj. 7 Tdo 476/2014-26

Jestliže jeden z podílových spoluvlastníků jako povinná osoba podíl převede, aniž ho nabídne oprávněnému (dalšímu podílovému spoluvlastníku), a poruší tím předkupní právo, nemá to za následek absolutní neplatnost smlouvy, na jejímž základě nabyvatel věc získal. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2014, sp. zn. 33 Cdo 4017/2013

Smyslem a účelem cestovních náhrad není ohodnocení zaměstnance za vykonanou práci a cestovní náhrady podle své povahy nenahrazují odměnu za práci, nýbrž slouží výhradně k náhradě nákladů spojených s pracovním výkonem, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště. Komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013

Nepřiznáním odškodnění v případech zastavení trestního stíhání, aniž byl učiněn závěr o vině či nevině trestně stíhané osoby, není zpochybněn princip presumpce neviny za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se jiného skončení řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013

Komentované rozhodnutí je předkládáno jako jeden z dokladů o vývoji jevu, který označujeme jako fenomén kriminalizace v soudobé společnosti. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, čj. 5 Tdo 77/2014-35

Okolnost, že fyzická osoba je statutárním orgánem obchodní společnosti, sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovní poměr. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3910/2012

Rozhodnutí se vypořádává se zajímavou a dosud nepříliš často traktovanou otázkou (formulovanou v předkládaném judikátu), zda vedení tzv. pomocného materiálu může představovat nesprávný úřední postup. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3197/2013

K trestnosti činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1 trestního zákona postačovala nedbalost; k trestní odpovědnosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku je vyžadována hrubá nedbalost. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, č.j. 5 Tdo 1324/2013-59

Pokud je závazek uznán, neznamená to samo o sobě, že existuje, avšak přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, který pokud tvrdí, že dluh nevznikl, musí to prokázat. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013

Osobní příplatek může být součástí platu. Jeho režim vyplývá z ustanovení § 131 zákoníku práce, které je též opatřeno tímto názvem. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1752/2013

Problematika zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem patří k bestsellerům judikatorní tvorby příslušného senátu dovolacího soudu. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013

Nejzajímavější pasáží odůvodnění předkládaného rozhodnutí je úvahová část týkající se problematiky správního uvážení a tzv. absolutní volné úvahy. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2013, čj. 5 Afs 84/2012-40

Princip předvídatelnosti označuje Ústavní soud ve své rozhodovací produkci za jeden z podstatných předpokladů sebeurčení každého jednotlivce". Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. III. ÚS 3221/11