Interpretace podústavního práva
Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13
Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13
V době, pro niž je příznačná hypertrofizace práva prakticky ve všech ohledech (v rovině legislativní primárně jako důsledek nerespektování principů přijatelnosti práva, přiměřenosti právní regulace a dalších pochybení, jejichž výslednicí je mj. tzv. nový dualismus práva; z toho potom pramení další hypertrofické projevy – např. bujení opravných možností), je potřebné se čas od času vracet k podstatě věci a připomínat si některé zdánlivě nesporné zásady. Považujeme proto za důležité obrátit pozornost k limitům úkolů Ústavního soudu, pro což vybrané rozhodnutí dobře poslouží jako příklad.
Ústavní soud trvale zdůrazňuje, že jeho posláním je ochrana ústavnosti, že není součástí soustavy obecných soudů a že mu nepřísluší právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů, s výjimkou případů, kdy obecné soudy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce. Při respektování těchto výchozích pozic musí Ústavní soud projevovat značnou dávku zdrženlivosti, neboť se denně střetá s obecnou představou, že by měl fungovat jako jakási „čtvrtá instance“ (s podobným problémem, byť v poněkud jiných rozměrech se ostatně setkávají i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud). Stojí zde pak často (dosti typicky) otázka, zda v konkrétním případě stěžovatel sleduje skutečně konstitucionálně relevantní zájem na ochraně základních práv a svobod, nebo zda pouze usiluje o to, aby „nesprávné“ (tj. jemu nepříznivé) rozhodnutí obecných soudů bylo v dalších a dalších „instancích“ přezkoumáváno (zpravidla dokonce ve smyslu hodnocení skutkového stavu a dokazování).
Nutno konstatovat, že Ústavní soud ve svých rozhodnutích poskytuje zpravidla návodnou inspiraci k tomu, aby veřejnost (nejen osoby zúčastněné na konkrétním případu, nýbrž i nejširší publikum) tomuto rozdílnému úhlu pohledu porozuměla (byť to je ve skutečnosti snaha sysifovská). Jedním z důležitých závěrů, které jsou takto připomínány, je to, že interpretace tzv. podústavního (jednoduchého) práva je doménou obecného soudnictví, do níž strážce ústavnosti v zásadě nemá zasahovat. To je též memento komentovaného rozhodnutí.
Komentovaný judikát si můžete přečíst zde
Další články
Pastiš
Evropský soudní dvůr upřesnil dovolenou pastiš v kontextu hudebního vzorkování (samplingu)
Smlouva s Vatikánem je protiústavní
Ústavní soud vyslovil neústavnost některých článků konkordátní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Svatým stolcem
Odůvodnění jasné věci
Předběžná otázka na nutnost odůvodnění nepoložení předběžné otázky z důvodu, že věc je jasná
Propuštění zaměstnance pro vystoupení z církve
Katolický spolek může propustit zaměstnankyni po vystoupení z katolické církve, pokud vzhledem k povaze vykonávané činnosti požadavek nevystoupit z této církve je podstatný, legitimní a odůvodněný s ohledem na etiku tohoto spolku
Doručení usnesení o nařízení výkonu trestu
Stížnost proti usnesení o nařízení výkonu trestu lze podat 3 dny od doručení písemného opisu (a nikoliv od vyhlášení v přítomnosti odsouzeného)



