Šárka Ošťádalová

Hlad jako nepřítel krutější a děsivější než desítky raket a samopalů. V obléhaných městech úmyslně odstřižených od vnějšího světa i dodávek potravin dnes žije téměř 400 tisíc Syřanů. Za kilo pšenice v nich zaplatíte i více než 300 dolarů. Jak se na úmyslné hladovění civilního obyvatelstva dívá mezinárodní humanitární právo? Je v pořádku snažit se vyhladovět svého nepřítele? A co pokud jsou jím vaši vlastní občané?

Desítky tisíc žen byly za druhé světové války násilím drženy Japonskem v tzv. „stanicích útěchy“, aby poskytovaly sexuální služby a potěšení japonským vojákům. Koncem prosince 2015 Japonsko a Jižní Korea přistoupily k uzavření dohody, která by měla tuto temnou historickou kapitolu navždy uzavřít. Jak se Japonsko vyrovnalo s následky svých skutků? A co dělat tam, kde zákony a soudy nestačí?

Syrský konflikt je ze všech ozbrojených konfliktů, které v dnešní době po světě zuří, jedním z nejkrvavějších a nejkomplikovanějších. Zároveň je mu věnována značná politická i mediální pozornost. V pátek 18. prosince 2015 obletěla svět zpráva o „přelomové“ rezoluci, jež k Sýrii a syrskému mírovému procesu přijala Rada bezpečnosti OSN. Co však tato rezoluce vlastně pro vývoj v Sýrii znamená? Má opravdu potenciál situaci změnit?

Terorismus – jedno z nejskloňovanějších slov posledních týdnů. Jeho etymologické kořeny leží u latinského pojmu „terror", který bychom mohli přeložit jako „úzkost či strach z neznámého a těžko předvídatelného nebezpečí“. Příbuzné latinské sloveso „tremere“, tedy třást se či chvět se pak až příliš odráží realitu posledních měsíců.

V září letošního roku oběhla svět přelomová zpráva o významném posunu v mírových jednáních mezi kolumbijskou vládou a zástupci Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Obě strany ozbrojeného vnitrostátního konfliktu po dlouhých a složitých jednáních podepsaly dohodu ustanovující, jakým způsobem se budou projednávat, stíhat a případně také soudit trestné činy, k jejichž spáchání v souvislosti s konfliktem v průběhu posledních padesáti let došlo. Probíhající mírový proces se zároveň stal opakovaným svědectvím delikátního vztahu, jenž mezi mírem a spravedlností v takovýchto situacích panuje.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

Když v březnu 1998 zakládalo na PF UK několik nadšenců sdružených kolem Kevina Gibbonse studentský spolek pod názvem „Common Law Society“, zřejmě jen těžko mohli tušit, jak dlouhou cestu v následujících letech tento spolek, známý spíše pod zkratkou CLS, ujde a do jaké pestrosti rozkvete.

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato,“ praví známé přísloví. Jednou ze základních zásad, kterými se Mezinárodní výbor Červeného kříže řídí, je záruka naprosté diskrétnosti a důvěrnosti. Proč může mít smysl mlčet, přestože jste přímými svědky porušování humanitárního či mezinárodního práva? Na to se pokusí odpovědět čtvrtý díl seriálu zaměřeného na charakter a činnost Mezinárodního výboru Červeného kříže.

V pořadí již třetí díl seriálu o Mezinárodním výboru Červeného kříže. Tentokrát věnovaný principu neutrality.

Druhý díl seriálu zaměřeného na Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho klíčové principy bude věnován principu nestrannosti. Proč je vlastně tak důležité zůstat na onom pomyslném „Území Nikoho“?

První světová válka, druhá světová válka, konflikt na Korejském poloostrově, Kambodža za vlády Rudých Khmerů, 90. léta a rozpad bývalé Jugoslávie, občanská válka v Sýrii... Všechny tyto ozbrojené konflikty mají navzdory času, poloze či charakteru jednoho společného jmenovatele - Mezinárodní výbor Červeného kříže. Nezávislou mezinárodní organizaci, která vznikla před více než 151 lety a dala za si úkol pomáhat i na těch nejkrvavějších bojištích světa. Tento seriál bude věnován právě jí a jejím hlavním a klíčovým principům.

Autonomní republika Krym byla ještě před několika měsíci de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Politické události související s Majdanem a následná politická a společenská nestabilita v zemi však otřásly nejen celou Ukrajinou, ale i právním statusem jak Krymské autonomní republiky, tak i sídlem ukrajinské a ruské námořní flotily – přístavním městem Sevastopol.