Elektronické podání na katastr jako alternativa papírové podoby
Podání katastrálnímu úřadu lze učinit dvěma způsoby. V papírové podobě, kdy je nutné takové podání doručit příslušnému katastrálnímu úřadu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo osobně na podatelnu, anebo v elektronické podobě.
Elektronickým podáním rozumíme doručování elektronických dokumentů s elektronickým podpisem (formou datových zpráv). Zatímco papírová podoba je jakýmsi standardem prověřeným generacemi, elektronické podání se dostává do popředí převážně v poslední době, částečně díky koronavirové pandemii. Elektronické podání má i nesporné výhody, jakými jsou urychlení komunikace s úřady a také snižování nákladů podatele. V tomto článku si rozebereme, jak učinit elektronické podání vůči příslušnému katastrálnímu úřadu tak, aby splňovalo veškeré požadované náležitosti.
Elektronicky je možné podávat návrh na vklad, záznam, poznámku i oznámení změn. Dokumenty lze doručovat na adresu elektronické podatelny, do příslušné datové schránky nebo na přenosném technickém nosiči dat. Jiné způsoby podání katastrální úřad nepřipouští.[1] Všechna zmiňovaná podání je možné vytvořit přímo na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního na adrese www.cuzk.cz pomocí vzorových formulářů nebo pomocí aplikace. V aplikaci můžete použít jak zjednodušené scénáře (to jsou tzv. přednastavené scénáře, které usnadňují podání předvyplněním některých údajů; zde je však nutné přihlášení registrovaného uživatele), tak úplné scénáře, které sice nemají přednastavené rozhraní, nicméně při složitějších podáních bychom je doporučili z důvodu větší variability formuláře.
Na elektronické podání jsou nicméně kladeny poměrně přísné požadavky týkající se technických parametrů. Primárně je nutné mít na paměti, že podávané dokumenty musí být v jednom z následujících formátů: PDF, RTF, TXT, DOC, XLS, ODT, ODS, připuštěné grafické formáty jsou JPG/JPEG a PNG, lze je nicméně použít pouze jako přílohu k TXT soborům. Je také nutné zmínit výrazné omezení velikosti pro tyto datové soubory – maximální velikost přijímaných datových zpráv je 20 MB, přičemž jedna stránka dokumentu nesmí překročit hranici 300 kb. V listopadu 2018 však vstoupila v účinnost novela vyhlášky o užívání a provozování datových schránek, která nově umožňuje uživatelům datových schránek zřídit tzv. aditivní datovou schránku, která bude moci přijímat soubory až do výše 50 MB, této možnosti využilo například Ministerstvo životního prostředí. Elektronické dokumenty můžeme zaslat buď elektronickou poštou tzn. např. pomocí emailové korespondence, nebo datovou schránkou. Podání zaslané pomocí elektronické pošty musí být obsahem přílohy k emailové zprávě, podání nemůže být vlastním textem takového emailu[2] a pokud není podepsáno elektronickým podpisem, musí být do 5 dnů potvrzeno písemně na podatelnu. Pokud by soubor přesáhl již zmiňovanou velikost 20 MB, je na stránkách katastru zmíněna možnost předat takový soubor na technickém nosiči dat na příslušném katastrálním úřadě např. na flash disku. Zde je však otázka, jak bude takové doručování fungovat v praxi, vzhledem k tomu, že v případě papírového podání standardně úřednice při převzetí kontroluje podání a počty příloh a vyznačuje na požádání potvrzení o doručení podání na kopii pro podatele.
Úřad dále důrazně doporučuje nepoužívat v názvu takových souborů diakritická znaménka. Dokumenty musí vzniknout originálně v elektronické podobě a v této podobě musí být také podepsány. Výjimkou jsou nicméně dokumenty, které vzniknou v papírové podobě a následně jsou zkonvertovány do elektronického souboru pomocí autorizované konverze.
Na zprávy zasílané datovou schránkou se vztahuje fikce podpisu, která je zmíněna v § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, to znamená, že pokud učiníme podání pomocí datové schránky, podepisovat dokumenty nemusíme. Pokud by však bylo podání učiněno například pomocí emailu, musí být takový soubor přílohou a podepsán uznávaným elektronickým podpisem.
Situace je však specifická, pokud podáváme přímo návrh na vklad. V elektronické podobě lze učinit podání pouze tehdy, pokud existuje v elektronické podobě i vkladová listina. Tou může být například smlouva dokládající koupi bytu, kterou je nutné podat spolu se samotným návrhem na vklad. Pokud by podatel podal návrh bez této listiny, nevyvolalo by podání žádné právní účinky, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.
Pokud je součástí podání také geometrický plán, musí být neoddělitelně spojen s listinou v případě, že se právo, které má být na základě listiny zapsáno, týká pouze části pozemku evidovaného v katastru.[3] Geometrický plán je vyhotoven zeměměřickým inženýrem v elektronické podobě ve formátu PDF nebo PDF/A a následně potvrzen pověřeným zaměstnancem katastrálního úřadu. Lze doporučit, aby si zákazník již při zadávání geometrického plánu vyžádal, kromě vyhotovení v elektronické podobě, i vyhotovení listinného stejnopisu od zeměměřičského inženýra. Zeměměřičský inženýr může vyhotovit libovolný počet stejnopisů dle přání zákazníka, pokud se zákazník chystá podat podání v papírové podobě. Pokud však zvolíme elektronickou formu podání, situace se usnadní. I zde platí, že vkladová listina, na základě které proběhne zápis do katastru, musí obsahovat jako neoddělitelnou součást daný geometrický plán. V případě elektronického podání ale musí být elektronická verze geometrického plánu spolu s listinou součástí jednoho souboru, který účastníci soukromoprávního jednání podepíší svými uznávanými elektronickými podpisy.
Můžeme tedy konstatovat, že katastrální úřad už je dnes vybavený, aby přijímal podání v elektronické podobě, což může mnohým podatelům usnadnit situaci. Aby však bylo podání úspěšné a nedošlo např. k zastavení řízení a propadnutí správního poplatku, je nutné pečlivě dodržovat všechny náležitosti, které jsou pro elektronická podání vyžadovány.
[1] https://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Zapisy-do-KN/Informace-o-elektronickem-podani.aspx
[2] https://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Zapisy-do-KN/Informace-o-elektronickem-podani.aspx
[3] http://www.bulletin-advokacie.cz/geometricky-plan-jako-neoddelitelna-soucast-listiny-a-katastr-nemovitosti
Další články
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.




